ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Hmyzožravci  >  Ježek východní

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

ZVUKY ŽIVOČICHA

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3002.00
řád :Hmyzožravci
čeleď :Ježkovití
rod :Ježek
druh :

Ježek východní

vědecký název :Erinaceus concolor
výskyt :Mimo naše území žije ve východní a jihovýchodní Evropě a v Malé Asii, odkud zasahuje i na západní pobřeží Kaspického moře a nejzápadnější Sibiř.
výskyt v ČR :Kromě Moravy a Slezska obývá i velkou část Čech. Zatímco dříve se uváděla západní hranice jeho evropského rozšíření zhruba na linii Vltava - Labe, nyní se posunula západněji až do Mostecké pánve, k severnímu okraji Doupovských hor, na Plzeňsko a do podhůří Českého lesa. V jižním cípu Čech zatím chybí.
popis :Zatímco u mladých jedinců převládá na hlavě a na břiše tmavohnědé zbarvení s výraznou bílou náprsenkou, v dospělosti je srst v těchto místech světlá. Kresba „brýlí" kolem očí a na čenichu chybí. Počet bodlin v dospělém šatě se pohybuje mezi 6-7 tisíci a jejich zbarvení i uspořádá ní je nestejnoměrné - některé jsou jednobarevně bílé nebo šedé, jiné kroužkované a směřují dopředu, dozadu i do stran (jakoby „rozcuchané"). V místech hojnějšího výskytu ježka východního i ježka západního se někdy objevují obtížně určitelní jedinci nesoucí znaky obou druhů (kříženci). Starší název: ježek obecný.
způsob života :Svým původem představuje štěpní a lesostepní druh, který osídluje spíš teplejší, a zejména sušší místa v otevřené krajině, rozsáhlým lesním porostům se vyhýbá. Přizpůsobil se k životu v tzv. kulturní stepi i uvnitř vesnic a měst. Z bezlesých stepních oblastí si přinesl zvyk zimovat v mělkých norách, které vystýlá suchým rostlinstvem. V jeho potravě rovněž převládá složka živočišná. Na podzim, kdy hlavně mladí ježkové shánějí hodně potravy, se s nimi setkáváme i ve dne. Zimní spánek je pro ně náročným obdobím, během něhož se snižuje veškerá tělesná činnost a teplota klesá z 35 °C na pouhých 5 °C. Totéž se týká dechové a tepové frekvence (ze 40-50 na 9 výdechů/min a ze 180-190 na 20 tepů/min). Hlavní podmínkou úspěšného přezimování je dostatečná tuková zásoba (ukládá se zejména na hřbetě pod kůží), během zimy ježek ztrácí přibližně 20 % tělesné hmotnosti. Zimní spánek není ovšem nepřetržitý, v určitých intervalech - v závislosti na teplotách prostředí - se ježci nakrátko probouzejí. K ukončení hibernace dochází u ježka východního přibližně o jeden měsíc dříve (v březnu) než u ježka západního, zejména v níže položených oblastech. Také rozmnožování začíná poněkud dříve. Ježci mláďata zůstávají se samicí až dlouho do podzimu, nezřídka poblíž sebe i zimují. Dospělí samci jsou naproti tomu samotáři, obývaná území často označují trusem. Do svého teritoria jsou schopni se vrátit i z kilometrové vzdálenosti. V létě se ježci stahují k silnicím, jejichž povrch udržuje dlouho do noci vyšší teplotu a přitahuje značné množství hmyzu. Pro svou typickou obrannou reakci -místo útěku se stočí do klubíčka - se stávají častou obětí automobilového provozu. Z predátorů je loví hlavně výr velký, liška obecná a kuna skalní. Ježek není odolnější vůči hadímu jedu, jak se často traduje, hlavní příčinou jeho úspěšných soubojů se zmijemi jsou vedle naježených ostnů i překvapivě rychlé a obratné reakce (přes nepříliš dobrý zrak) na útoky hada. Hlavními smysly ježků jsou čich a sluch, vnímají zvuky v rozsahu od 64 Hz až přes 24 kHz.
rozšíření v ČR :5 - zcela běžný
hmotnost těla (G) :0,240-1,2 kg
délka těla (LC) :170-185 mm
délka ocasu (LCd) :14-40 mm
délka zadního chodidla : (LTp)30-45 mm
výška ušního boltce (LA) :21-37 mm
délka předloktí (LAt) :-
výška ušního víčka - tragu : (LT)-
výška v kohoutku (AC) :-
poznámka :



Sponzor stránek