ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Hmyzožravci  >  Krtek obecný

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

ZVUKY ŽIVOČICHA

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3003.00
řád :Hmyzožravci
čeleď :Krtkovití
rod :Krtkové
druh :

Krtek obecný

vědecký název :Talpa europaea
výskyt :Je rozšířen ve velké části Eurasie od Velké Británie až po západní Sibiř.
výskyt v ČR :Vyskytuje se zcela běžně na celém území.
popis :Má válcovité tělo s krátkým ocasem i končetinami, z nichž přední s lopatovitou dlaní nápadně odstávají do stran. Hlavu, zeširoka nasedající na trup, zakončuje protáhlý rypák, na jehož spodní straně jsou nosní otvory. Kůže je nezvykle silná (0,4 mm), ušní boltce chybějí a vyústění zvukovodů chrání jenom kožní záhyb. I přesto je sluch krtka poměrně dobrý. Jedině zrak mu neslouží, drobná očka (průměr l mm) jsou ukryta v sametové srsti a někdy mohou být i zcela zakrnělá a přerostlá kůží. Zbarvení je černé, občas se objevují albíni.
způsob života :Nejhojnější je v nižších a středních polohách, kde vyhledává hlavně vlhčí louky, sady a zahrady s bohatou půdní faunou. Ve vrchovinách ho najdeme i na pasekách a světlinách listnatých i smíšených lesů, ojediněle vystupuje až na hřebeny hor (Krkonoše 1200-1400 m n. m.). Nesmí nás však překvapit ani jeho výskyt v sutích či na jiných, netypických stanovištích. Jedině písčitým a příliš kyselým půdám (pH pod 4,4, ve kterých nežijí žížaly) i místům s vysokou hladinou podzemní vody se vyhýbá. Při hrabání prostorných nor o průměru asi 5 cm v hloubce obvykle 5-30 (70) cm pod povrchem využívá především předních končetin. Přebytečný materiál vytlačuje ve formě krtin, které prozrazují jeho přítomnost, jen v sutích a kamenitých terénech se bez nich obejde. Jeden krtek obhospodařuje 30-50 m chodeb, samci se v době rozmnožování pohybují až na vzdálenost 150 m (domovské území má plochu 200 až 2000 m2). Chodby fungují jako past pro půdní zvířenu - krtek je pravidelně prochází a napadanou kořist sbírá. V zimě to jsou hlavně žížaly, v létě si jídelníček obohacuje o larvy hmyzu, mnohonožky a jinou drobotinu, také chytá drobné savce a jejich mláďata (např. hrabošů a rejsků). Denní příjem potravy činí 50-100 g. V dobách hojnosti si dělá i zásoby potravy - žížaly a ponravy neusmrtí, ale poraněním nervového centra pouze ochromí, takže zůstanou delší dobu naživu a představují zdroj čerstvé potravy pro méně příhodná období. V největší zásobárně bylo nalezeno až 1200 žížal o hmotnosti 2 kg. Hnízdo je prostorná dutina vystlaná suchým rostlinstvem a systémem nor spojená s několika východy. Ve vlhčích terénech si buduje hnízda až na úrovni země a navrší kolem nich velké množství zeminy. Tak vznikají tzv. „krtčí hrady", které se objevují zvláště zjara, kdy po tání sněhu bývají louky podmáčené. Období rozmnožování je krátké, od března do června, doba březosti trvá okolo 28 dní. Samice mívá 1 krát (zřídka 2krát) do roka obvykle 2-4 (2-9) mláďata, která po narození váží asi 3-4 g, prohlédnou ve stáří 3 týdnů a hnízdo poprvé opouštějí po 5 týdnech. I potom však žijí ještě nějakou dobu ve společnosti matky. Po osamostatnění se usídlí obvykle do okruhu 400-700 m od „rodného" hnízda. Jinak je krtek samotářský a aktivuje ve dne i v noci. Nezřídka vychází i na povrch (zvláště při rozsídlování mláďat), což dokládají např. pozůstatky krtků ve vývržcích sov a zbytcích potravy na hnízdech dravců i časté mrtvolky na silnicích. Také dobře plave. Dožívá se 5-7 let, ale značná část populací hyne během prvních 2-3 let života. Na loukách žije 8-16 ex./ha, v lesích bývá hustota osídlení až o více než polovinu nižší.
rozšíření v ČR :5 - zcela běžný
hmotnost těla (G) :65-120 g
délka těla (LC) :120-170 mm
délka ocasu (LCd) :20-40 mm
délka zadního chodidla : (LTp)16-25 mm
výška ušního boltce (LA) :-
délka předloktí (LAt) :-
výška ušního víčka - tragu : (LT)-
výška v kohoutku (AC) :-
poznámka :



Sponzor stránek