ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Hmyzožravci  >  Rejsek malý

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

ZVUKY ŽIVOČICHA

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3005.00
řád :Hmyzožravci
čeleď :Rejskovití
rod :Rejsek
druh :

Rejsek malý

vědecký název :Sorex minutus
výskyt :V Evropě se s ním setkáme téměř všude vyjma velké části Pyrenejského poloostrova, středomořského pobřeží, Islandu a některých dalších ostrovů, v Asii zasahuje až do střední Sibiře (jezero Bajkal).
výskyt v ČR :Vyskytuje se běžně na celém území od nížin do hor.
popis :Náš nejmenší savec, váží jen o málo víc než kostka cukru. I když se hnědým zbarvením podobá rejsku obecnému, snadno ho poznáme podle nepatrné velikosti, štíhlejší hlavy a delšího ocasu (65-90 % délky těla). Délka zadní tlapky obvykle nepřesahuje 11 mm.
způsob života :Ačkoliv mu nejvíce vyhovují rašeliniště a vlhčí podmáčené louky, žije také v jehličnatých a listnatých lesích, na pasekách, podél potoků i v kulturní krajině. V subalpínských polohách bývá dokonce hojnější než rejsek obecný, relativně vzácnější je na suchých, stepních a lesostepních stanovištích. Malá kulovitá hnízda si nejčastěji dělá ve starých pařezech, pod spadlou kůrou, v trsech trávy nebo nehluboko pod povrchem země. Vlastní nory si nehrabe. Přes nepatrnou velikost spotřebuje denně 6-9 g potravy, tedy mnohem víc, než sám váží. Není proto divu, že velkou část dne i noci stráví sháněním potravy. Jeho pestrý jídelníček zahrnuje všelijakou drobotinu od pavouků, sekáčů, roztočů, brouků, mravenců, mšic a dvoukřídlého hmyzu (včetně larev) až po měkkýše. V zimě byly v žaludcích rejska malého nalezeny i zbytky rostlin, někdy požírá i své výkaly. Potravu sbírá výhradně na povrchu a specializace na malou kořist mu umožňuje osídlovat i stanoviště, na kterých by se větší rejsek obecný neuživil (sutě, kulturní smrčiny apod.). Rejsek malý je i mnohem čilejší než jeho větší příbuzný, území obývané jedním zvířetem pokrývá 500-1800 m2. Dobře šplhá na keře a stromy až do výšky 3 m. Rozmnožuje se obvykle od dubna do srpna, samice mívají 1-2 vrhy ročně. Po 22-25 dnech březosti vrhají 3-4 (2-8) mláďata, jejichž velikost je skutečně úctyhodná - váží 0,2-0,3 g a měří od hlavy po špičku ocasu sotva 20 mm. V porovnání s rejskem obecným však rostou rychleji a prohlédnou kolem 18. dne života. Po dobu prvních dvou měsíců žijí mláďata v blízkosti matky, dospělí jedinci jsou většinou samotářští. Přibližně čtvrtina samic pohlavně dospívá již v roce svého narození. V přírodě se dožívá nejvyššího věku asi 16 měsíců. V zimě dochází, podobně jako u dalších druhů rejsků chladného a mírného pásma, ke změnám ve složení a stavbě kostní tkáně, což se projevuje i tvarovými proměnami lebky. Předpokládá se, že jde o metabolické přizpůsobení nepříznivým klimatickým podmínkám. Tento zajímavý proces byl studován hlavně polskými zoology a nazván „Dehnelovým jevem" podle A. Dehnela, který se celoživotně sledováním různých druhů rejsků zabýval.
rozšíření v ČR :5 - zcela běžný
hmotnost těla (G) :2,5-5 g
délka těla (LC) :40-63 mm
délka ocasu (LCd) :39-46 mm
délka zadního chodidla : (LTp)10-11 mm
výška ušního boltce (LA) :-
délka předloktí (LAt) :-
výška ušního víčka - tragu : (LT)-
výška v kohoutku (AC) :-
poznámka :



Sponzor stránek