ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Hmyzožravci  >  Rejsek horský

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

ZVUKY ŽIVOČICHA

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3006.00
řád :Hmyzožravci
čeleď :Rejskovití
rod :Rejsek
druh :

Rejsek horský

vědecký název :Sorex alpinus
výskyt :Naše území leží na severozápadním okraji areálu rozšíření druhu. Vyskytuje se v Alpách, Smrčinách, Bavorském lese, polských Sudetech, Karpatech a v některých pohořích na Balkáně; v Harzu a Pyrenejích (pokud se tam vůbec vyskytoval) byl zřejmě vyhuben.
výskyt v ČR :Jako reliktní druh je známý z pohraničních hor od jižního cípu Českého lesa (údolí pod Čerchovem) po Novohradské hory, v centru Českomoravské vrchoviny (Žďárské vrchy), v celém pásmu sudetských pohoří a vrchovin od Lužických hor po Oderské vrchy a v Karpatech od Moravskoslezských Beskyd přes Javorníky, Hostýnsko-Vsetínské vrchy do Bílých Karpat. Předpokládá se, že jeho původní rozšíření mohlo být rozsáhlejší a zahrnovalo lesnaté oblasti většiny vrchovin a hor.
popis :Od ostatních našich rejsků ho snadno poznáme podle zbarvení. Celé tělo - na hřbetě, bocích i na břiše - má jednobarevný černošedý tón, od něhož se odlišují pouze chodidla a ocas. Tlapky mají totiž barvu světlou, někdy až růžovou, a ocas, stejně dlouhý jako tělo, je kontrastně černobílý - navrchu tmavý a vespod světlý. Záměnu s melanickými (tj. černě zbarvenými) jedinci rejsců (rod Neomys) lze vyloučit podle velikosti i délky zadního chodidla, celkového vzhledu a úpravy zadních končetin i ocasu (bez brv).
způsob života :Zpočátku byl považovaný za druh vysloveně horský či dokonce vysokohorský, ukázalo se však, že žije i v nižších polohách. Rozsah nadmořské výšky našich nálezů je 300-1600 m n. m., v zahraničí je uváděn ještě z mnohem nižších poloh (např. z údolí Dunaje pod Alpami, 120 m n. m.). Obvykle bývá zjišťován v montánním pásmu, kde mu zalesněná údolí potoků a řek skýtají chladné a vlhké mikroklima po celý rok, zejména častý je v územích s bukovými a jedlobukovými lesy. Dostává se však i na subalpínské louky, také obývá balvanité sutě a kamenná moře, v zimě se v horách stahuje i k budovám. Pokud nachází vyhovující podmínky, žije však i na místech, která nemají vysloveně horský charakter (Broumovské stěny, Adršpašské skály, údolí Metuje u Nového Města nad Metují, Oderské vrchy aj.). Není tudíž vyloučené, že někde přežívá dosud neznámá izolovaná populace, a proto je třeba nálezům rejska horského mimo tradiční území výskytu věnovat zvýšenou pozornost. Jeho způsob života je poměrně málo prozkoumaný. Dobře hrabe a pod povrchem země hledá i většinu potravy - ze dvou třetin ji tvoří málo pohyblivé druhy bezobratlých, zejména žížaly, plži, stonožky a larvy hmyzu, menší podíl připadá na pavouky, sekáče a chvostoskoky. Na povrchu se pohybuje méně často než rejsek obecný či malý, většinou bývá zastižen mezi kameny, pod vymletými břehy potoků a v jiných úkrytech tohoto typu. Období rozmnožování začíná poněkud dříve než u jiných našich rejsků, doba březosti není známa a samice mívá 5-6 (2-9) mláďat, která setrvávají poměrně dlouho ve hnízdě. V přírodě se druhé zimy rejsek horský obvykle nedožívá. K jeho typickým postojům patří „panáčkování" na zadních nohách (ocas slouží jako opora), které je dáváno do souvislosti s prostorovou orientací pomocí ultrazvuku. Populace rejska horského v současnosti ohrožuje především úbytek příhodných stanovišť (odlesňování a regulace potoků). Zvláště chráněný (silně ohrožený) druh.
rozšíření v ČR :3 - méně běžný
hmotnost těla (G) :5-14 g
délka těla (LC) :60-80 mm
délka ocasu (LCd) :53,5-71 mm
délka zadního chodidla : (LTp)13,5-16 mm
výška ušního boltce (LA) :-
délka předloktí (LAt) :-
výška ušního víčka - tragu : (LT)-
výška v kohoutku (AC) :-
poznámka :



Sponzor stránek