ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Hmyzožravci  >  Rejsec vodní

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

ZVUKY ŽIVOČICHA

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3007.00
řád :Hmyzožravci
čeleď :Rejskovití
rod :Rejsec
druh :

Rejsec vodní

vědecký název :Neomys fodiens
výskyt :Vyskytuje se od severní a západní Evropy včetně Anglie (v Irsku chybí) až po střední Sibiř (jezero Bajkal), odděleně žije i na Dálném východě (ústí Amuru) a rovněž na Sachalinu.
výskyt v ČR :Zastihneme ho kdekoliv od nížin do hor.
popis :Největší zástupce našich rejskovitých, dobře přizpůsobený k životu poblíž vod. Jeho tělo pokrývá hustá a jemná srst udržovaná kožními žlázami v mastném stavu. Na l cm2 kůže připadá asi 18-20 tisíc chlupů, které při ponoření do vody zachytí množství bublinek vzduchu a tvoří výbornou izolační vrstvu. Ve vodě pak spíš připomíná stříbrnou kouli než černobíle zbarveného rejsce. Na hřbetě je sytě černý, někdy i se slabě stříbřitým nádechem, naproti tomu spodní strana je světlá, žlutobílá nebo sedává. Na krku i mezi předními končetinami se někdy objevují černé skvrny a ostatně ani melanističtí jedinci s tmavým břichem nejsou (zvláště v některých oblastech) příliš velkou vzácností. Zadní chodidla a prsty na nich lemují zvláštní tuhé, asi 4-5 mm dlouhé brvy, které zvětšují plochu tlapek při veslování. Podle nich lze rejsce vodního spolehlivě rozeznat. Navíc mají chodidla tmavou, zpravidla černou barvu. Podobný nápadný brvitý kýl je u dospělých jedinců i na ocase.
způsob života :Jeho nejoblíbenějšími stanovišti jsou členité břehy stružek, potoků, řek a rybníků, močály a mokřiny, spokojí se i s odvodňovacími a zavlažovacími kanály. Podle úživnosti stanoviště obývá jeden rejsec úsek potoka o délce 30-120 m. Nezřídka však bývá zastižen i ve větší vzdálenosti od vody - v lese, na loukách nebo i v obytných budovách a hospodářských objektech. Je čilý ve dne i v noci a ukrývá se v nehlubokých norách při povrchu země, alespoň jeden východ zpravidla směřuje přímo do vody. Nemá žádný „vybroušený" plavecký styl, při plavání pohybuje všemi čtyřmi končetinami stejně, jako když běhá po zemi. K ponoření využívá hlavně prudkých úderů zadních nohou a hlavu současně sklopí dolů. Nalezne-li potravu, plave k hladině anebo s větším úlovkem zamíří rovnou na břeh. Loví jak vodní bezobratlé živočichy (zejména blešivce, berušky vodní, larvy jepic, chrostíků a jiného hmyzu), tak i žížaly či měkkýše a nezalekne se ani menších obratlovců (drobné rybky, pulci nebo žáby, zřejmě také i jikry a žabí vajíčka). Na břehu sbírá hlavně žížaly, plže a larvy hmyzu nebo občas vyplení hnízdo s mláďaty jiných drobných savců. Denní spotřeba potravy činí až 116 % hmotnosti těla. Přeměněné slinné žlázy na spodní čelisti vylučují slabý jed, který působí hlavně na nervovou a dýchací soustavu (kořist znehybní, pro člověka nebezpečný není. Někdy si rejsci dělají i zásoby potravy. Samice má 5 párů mléčných bradavek a vrhá po 20 dnech březosti v květnu až srpnu 4-9 mláďat, v ojedinělých případech i více. Novorozená mláďata váží 0,6-0,7 g, oči se jim otevírají až počátkem čtvrtého týdne života a hnízdo opouštějí za 27-37 dní po narození, kdy váží okolo 10 g. Počáteční úmrtnost je vysoká, druhého měsíce života se dožívá zhruba polovina mláďat. Stejně jako rejskové i rejsec vodní přezimuje dvakrát jen výjimečně. Obavy rybářů z větších škod na rybím plůdku jsou neopodstatněné, neboť rybky představují nepatrný podíl v potravě tohoto druhu. Jeho početnost může negativně ovlivňovat čistota vody (nedostatek potravy, odmaštění srsti), avšak konkrétní údaje o tom chybějí.
rozšíření v ČR :5 - zcela běžný
hmotnost těla (G) :10-25 g
délka těla (LC) :65-96 mm
délka ocasu (LCd) :50-75 mm
délka zadního chodidla : (LTp)18-21 mm
výška ušního boltce (LA) :-
délka předloktí (LAt) :-
výška ušního víčka - tragu : (LT)-
výška v kohoutku (AC) :-
poznámka :



Sponzor stránek