ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Hmyzožravci  >  Rejsec černý

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

ZVUKY ŽIVOČICHA

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3008.00
řád :Hmyzožravci
čeleď :Rejskovití
rod :Rejsec
druh :

Rejsec černý

vědecký název :Neomys anomalus
výskyt :Vyskytuje se ve středních a jižních oblastech Evropy až po východní Ukrajinu a povodí Donu. Severní hranice jeho areálu rozšíření probíhá Německem, Polskem a evropskou částí Ruska.
výskyt v ČR :U nás byl zpočátku považovaný za druh vzácný, dnes však víme, že s výjimkou nížin (střední a východní Polabí, velká část Dolnomoravského úvalu aj.) žije na většině našeho území, přičemž těžiště výskytu leží v pahorkatinách, vrchovinách a podhorských oblastech.
popis :Navzdory druhovému českému jménu nemá výhradně černé, ale černobílé zbarvení srsti, přičemž jak tmavý hřbet, tak i světlé břicho mívají mnohdy stříbřitý nádech. Na první pohled tedy připomíná o něco menšího rejsce vodního, od něhož se liší jen nepříliš výraznými znaky (spolehlivé rozlišení obou druhů vyžaduje určité zkušenosti). Jsou to zejména slaběji vyvinuté kýly z tuhých brv na světlých zadních tlapkách a na spodní straně ocasu, které u mnohých jedinců zcela chybějí (ale pozor, totéž lze pozorovat u velmi mladých jedinců rejsce vodního!). Nejspolehlivěji se proto dají oba druhy rozlišit podle některých tělesných rozměrů, zejména LTp a LC. Zatímco u rejsce vodního jsou zadní tlapky téměř vždy delší než 17 mm (obvykle 18-19 mm), u rejsce černého mívají nejčastěji 15-16 mm a zcela výjimečně se blíží k 17 mm. Pokud jde o délku ocasu, u rejsce vodního obvykle naměříme 50-75 mm a u rejsce černého 40 až 52 mm. České druhové jméno „černý" je tudíž nevhodné a skoro až matoucí (příhodnější by bylo „menší" nebo „mokřadní").
způsob života :Dává přednost bažinatým či podmáčeným terénům, dále osídluje bohatě zarostlé břehy pomalu tekoucích potoků a stružek i ruderální stanoviště s vyšší hladinou spodní vody. Běžně se drží i u regulovaných vodotečí v kulturní zemědělské krajině podhůří a vrchovin. Některá místa obývá společně s rejscem vodním a dosahuje srovnatelné početnosti. Ojediněle se dostává i na rašeliniště, k obytným a hospodářským stavením a dokonce na zcela suchá stanoviště. Není příliš dobrý plavec, a tak v jeho potravě najdeme kromě snadno dosažitelných vodních korýšů a larev vodního hmyzu (pošvatek, jepic, pakomárů, muchniček, chrostíků či vážek) větší podíl pozemních bezobratlých (brouky, mouchy, pavouky, měkkýše apod.). Všichni rejskovití hmyzožravci mají dokonalou prostorovou paměť a zapamatují si místa s dostupným zdrojem potravy, ke kterému se vracejí. Na rozdíl od rejsce vodního nebyla u rejsce černého zjištěna v podčelistních žlázách přítomnost jedu. Období rozmnožování začíná přibližně o měsíc později než u rejsce vodního. Samice, které mají obvykle 6 párů mléčných bradavek, rodí od konce května do září 5-12 mláďat, z nichž některá pohlavně dospívají již v roce svého narození. Během sezóny nemívá samice více než dva vrhy. V přírodě se rejsec černý dožívá nejvýše 15-19 měsíců, srst se vyměňuje během života pouze dvakrát, na podzim a na jaře (obdobně tak i u jiných rejskovitých). V porovnání s rejscem vodním je rejsec černý snášenlivější a méně agresivní.
rozšíření v ČR :4 - místy běžný
hmotnost těla (G) :8-17 g
délka těla (LC) :67-87 mm
délka ocasu (LCd) :40-52 mm
délka zadního chodidla : (LTp)15-17 mm
výška ušního boltce (LA) :-
délka předloktí (LAt) :-
výška ušního víčka - tragu : (LT)-
výška v kohoutku (AC) :-
poznámka :



Sponzor stránek