ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Hmyzožravci  >  Bělozubka bělobřichá

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

ZVUKY ŽIVOČICHA

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3009.00
řád :Hmyzožravci
čeleď :Rejskovití
rod :Bělozubka
druh :

Bělozubka bělobřichá

vědecký název :Crocidura leucodon
výskyt :Vyskytuje se na území od západní Evropy po jihozápadní Asii (Kaspické moře).
výskyt v ČR :Je považována ze stepní druh, dosahující k nám severní hranicí svého areálu rozšíření. Obraz jejího rozšíření se zvláště v posledních letech mění. Původně se souvisleji vyskytovala jen v níže položených oblastech jižní Moravy a roztroušeně na Českobudějovicku až Plzeňsku, na Domažlicku a v Podkrušnohoří. Nyní je známá z řady nových míst, zejména na jižním okraji Českomoravské vrchoviny, a také někdejší ostrůvkovitý výskyt v západních a severozápadních Čechách získává postupně souvislejší charakter.
popis :Od bělozubky šedé se liší obvykle větší velikostí a zbarvením, neboť mezi tmavším, šedohnědým až hnědým hřbetem a světlou, téměř bílou spodní stranou těla, má na bocích výraznou a ostrou hranici.
způsob života :Vyznačuje se širokým výběrem stanovišť - kromě teplých a sušších stanovišť stepního a lesostepního charakteru obývá (zvláště v Čechách) vlhká místa na březích potoků, rybníků a odvodňovacích kanálů. S oblibou vyhledává kamenné terásky na vinicích. Zřídka bývá nalezena i v lesích, jen v horách ji nezastihneme. Drží se i u zemědělských a obytných objektů, avšak sklon k synantropnímu způsobu života je u ní menší než u bělozubky šedé. V potravě bělozubky bělobřiché převládá složka živočišná, především dospělci a larvy hmyzu (brouci, dvoukřídlí), mnohonožky, pavouci a sekáči, červi, měkkýši nebo zdechliny. Rostlinstvo, zejména semena, tvoří jen nepatrnou část jídelníčku. Aktivuje především ve večerních a nočních hodinách. V době rozmnožování žije v párech, na podzim se drží více jedinců na společném území. Stejně jako u ostatních rejskovitých využívají samci ke značení obývaného území i výměšků bočních pachových žláz. V našich polohách začíná rozmnožování v dubnu a pokračuje až do září, přičemž samice vrhá l-2krát ročně 3-5 (1-10) mláďat. Ve srovnání s rejsky a rejsci je doba březosti delší (31 dní), což se odráží i v pokročilejším vývoji novorozených mláďat. Po porodu váží okolo 1g, prohlédnou již 13. den a jsou kojena asi 4 týdny. Hnízdo mívá nejčastěji kulovitý tvar a k jeho stavbě používá suché trávy, mechu a listí. Před vlastním porodem a prvních 10-12 dnů po narození mláďat samice hnízdo uzavírá kvůli jejich nedokonalé termoregulaci. Bělozubky mohou pohlavně dospívat již během prvního roku života. V zajetí nejsou obě naše bělozubky na předkládanou potravu náročné, a proto se na rozdíl od rejsků snadněji chovají. Zvláště chráněný (ohrožený) druh.
rozšíření v ČR :1 - ojedinělý
hmotnost těla (G) :7-15 g
délka těla (LC) :70-90 mm
délka ocasu (LCd) :25-35 mm
délka zadního chodidla : (LTp)11-13 mm
výška ušního boltce (LA) :-
délka předloktí (LAt) :-
výška ušního víčka - tragu : (LT)-
výška v kohoutku (AC) :-
poznámka :Ve starších publikacích o našich savcích je uváděna i bělozubka tmavá (C. russula). Zbarvením se podobá bělozubce šedé, zejména nevýrazným zbarvením na bocích, ale velikostí odpovídá bělozubce bělobřiché (LC 60-83 mm) a ocas obvykle přesahuje polovinu délky těla (LCd 40-53 mm). Délka zadního chodidla se pohybuje mezi 12-14,5 mm a hmotnost těla kolísá v rozmezí 7-13 g. Výskyt tohoto druhu na našem území ve skutečnosti dosud prokázaný není, a proto jej do naší fauny nepočítáme (starší údaje vznikly zřejmě záměnou s bělozubkou šedou nebo špatnou nomenklaturou). Nutno však podotknout, že případné nálezy bělozubky tmavé zcela vyloučené nejsou (zejména v západním pohraničí), neboť ve východních územích SRN je uváděna z míst vzdálených pouhých 40-50 km od našich hranic. Celkový areál rozšíření této bělozubky zahrnuje kromě západní a jihozápadní Evropy (Německo až Španělsko) rovněž severní Afriku, Malou Asii a Blízký východ.



Sponzor stránek