ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Letouni  >  Vrápenec velký

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

ZVUKY ŽIVOČICHA

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3011.00
řád :Letouni
čeleď :Vrápencovití
rod :Vrápenec
druh :

Vrápenec velký

vědecký název :Rhinolophus ferrumequinum
výskyt :Těžiště areálu leží v subtropech palearktické oblasti od Středomoří přes Malou Asii, Irák, Zakavkazí, Írán a střední Asii až po Čínu, Koreu a Japonsko. Patří k nejhojnějším netopýrům evropského Středomoří, na sever zasahuje do jižní Anglie, Belgie, Bavorska, Rakouska, Zakarpatské Ukrajiny a na Slovensko (trvalý výskyt omezen zejména na Slovenský kras, Rimavskou kotlinu a Východoslovenskou nížinu).
výskyt v ČR :Trvale u nás nežije, jednotlivé kusy byly zastiženy v moravských zimovištích (Moravský kras, Javoříčko, Pernštejn, Lednice, Velké Losiny - celkem 8 nálezů), jedenkrát i v Českém krasu (Karlštejn); v 19. století byl uváděn i z Polabí (Klecany) a v dnes už neexistující Svatoprokopské jeskyni v pražském Prokopském údolí, spolehlivost těchto údajů je však sporná.
popis :Největší evropský vrápenec, je výrazně větší než další druhy, od nichž se liší i tvarem výrůstku nad nozdrami (tzv. sedla), který je při pohledu z boku zaoblený (podobně jako u vrápence malého). Srst je velmi jemná a poměrně řídká; u dospělců na hřbetě bývá hnědavá a u mladých jedinců špinavě šedá, břišní strana těla je poněkud světlejší, špinavě bělošedá a létací blány jsou hnědočerné. Na zimovištích podobně jako vrápenec malý visí volně, zabalený do blány, na první pohled je však výrazně větší.
způsob života :Jako jiní vrápenci byl původně celoročně vázaný na jeskyně a teplá krasová území a tyto oblasti jsou, přinejmenším ve střední a západní Evropě, těžištěm jeho výskytu dodnes, i když v letním období již dává přednost půdám budov. V zimě a v období přeletů jde nadále o druh ryze jeskynní. V tradičních zimovištích někdy zimuje až několik set jedinců, tvořících i početné kompaktní shluky. Velikost letních samicích kolonií se pohybuje od 40 do 400 kusů. Jde o stálý druh, jednotlivé kusy se pohybují v okruhu asi 30 km, kolonie i jednotliví samci využívají úkryty souvisle mnoho desítek let. Typickými lovišti jsou parkové a lesostepní porosty s dostatkem křovinné a stromové vegetace. V potravě převládají velké formy píďalek, lišajů a brouků včetně chroustů, chrobáků a střevlíků, sbíraných v letu z vegetace. Drobnější kořist požírá za letu, s větší se vrací po krátké lovecké akci na odpočinkové místo v listoví. Nejdelší známý věk 30 let (na Slovensku 22 let). Zvláště chráněný (kriticky ohrožený) druh.
rozšíření v ČR :1 - ojedinělý
hmotnost těla (G) :17-32 g
délka těla (LC) :57-71 mm
délka ocasu (LCd) :35-69 mm
délka zadního chodidla : (LTp)-
výška ušního boltce (LA) :20-26 mm
délka předloktí (LAt) :54-60 mm
výška ušního víčka - tragu : (LT)-
výška v kohoutku (AC) :-
poznámka :Echolokace: Vysokofrekvenční nosní CF-hlasy, poměrně velmi silné a dlouhé (30-50 ms); jako u jiných vrápenců je většina energie hlasu soustředěna do 2. harmonické frekvence (77-84 kHz), občas - zejména těsně po výletu, v klidu či při podchlazení - však může být stejně intenzivní i základní frekvence (kolem 40 kHz).

Poznámka: Vrápenec jižní (Rhinolophus euryale) je jediným druhem vrápenců střední velikosti zasahujícím do střední Evropy, nejblíže k nám se vyskytuje na Slovensku v oblastech Slovenského a Tisovecko-Muráňského krasu; u nás jeho výskyt není příliš pravděpodobný. Od vrápence velkého a vrápence malého se vedle rozměrů (G 8-15 g, LAt 45-53 mm, LC 45-57 mm, LCd 22-30 mm, LA 18-24) liší i zašpičatělým, dopředu vybíhajícím sedlem na blanitém výrůstku a kontrastnějším zbarvením (nápadně světlé břicho). Vydává dlouhé (20-30 ms), nosní vysokofrekvenční CF hlasy (101-108 kHz). Při zimování nebývá úplně zabalen do blan. Je to striktně jeskynní (jen ojediněle rovněž využívá půdy budov) a výrazně koloniální druh, tvořící kompaktními shluky (patrně obě pohlaví pohromadě).



Sponzor stránek