ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Letouni  >  Vrápenec malý

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

ZVUKY ŽIVOČICHA

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3012.00
řád :Letouni
čeleď :Vrápencovití
rod :Vrápenec
druh :

Vrápenec malý

vědecký název :Rhinolophus hipposideros
výskyt :Od Portugalska po střední Asii a Kašmír; jižní hranice areálu běží Súdánem, Etiopií, Arábií, Íránem a Afghánistánem, na severu zasahuje do jižního Irska, Anglie, severního Německa, jižního Polska, Zakarpatské Ukrajiny a do severního předhůří Kavkazu.
výskyt v ČR :V 50. a 60. letech minulého století patřil k nejhojnějším druhům, takřka souvisle rozšířeným zejména v pahorkatinách a v podhorských oblastech. Po drastickém poklesu populace v 70. letech byl jeho výskyt v Čechách omezený pouze na několik krasových a pseudokrasových ostrůvků (zejména Český kras, Železné hory, Pošumaví, Český ráj a Podkrkonoší). Tyto oblasti zůstávají hlavními těžišti výskytu i poté, co početnost druhu od konce 80. let opětovně narůstá. Na Moravě byl populační pokles vrápence malého méně výrazný a rozšíření si dodnes uchovalo víceméně plošný charakter.
popis :Je podobný předchozímu druhu, avšak skoro o polovinu menší. Echolokace: Dlouhé (20-30 ms) nosní, velmi vysoké CF výkřiky (105 až 112 kHz), základní frekvence okolo 55 kHz je velmi slabá. V terénu je detektorem zaznamenáván spíš výjimečně (nanejvýš do vzdálenosti 10 m). Podobně jako jiní vrápenci vydává i širokopásmové ústní hlasy komunikačního významu.
způsob života :Vazba na jeskyně a krasové oblasti, typická pro vrápence, je u něho patrně nejslabší (i ve Středomoří osídluje s oblibou opuštěné chýše a různé nadzemní prostory, skalní výklenky apod.). Na našem území ho v letním období zastihneme nejčastěji na půdách a v podkrovních místnostech různých budov, v kanálech teplovzdušného topení a podobných členitých prostorách. Letní kolonie samic jsou ve srovnání s jinými vrápenci poměrně malé - typicky je tvoří 10-20 jedinců, vzácněji i více (výjimečně až 150 jedinců). I v kolonii jsou zavěšeni jednotlivě, kompaktnější shluky tvoří teprve při poklesu teploty pod 18 °C. Na zimovištích nevytváří shluky ani ve velkých koloniích, jednotliví vrápenci visí sice v těsné blízkosti, ale nedotýkají se. Zimuje především v hlubokých podzemních prostorách, jeskyních, propastech a štolách (včetně vertikálních výlomů), případně v rozlehlých sklepeních se stálou teplotou vzduchu nad 6 °C a vysokou vlhkostí. Jako jiní vrápenci je stálý s dlouhodobou sociální tradicí vázanou především na krasové prostory. Loví především v podrostu světlých listnatých lesů, kolem křovin v polootevřené parkové krajině apod., potravu dokáže sbírat i z povrchu listů. Větší hmyz konzumuje na odpočinkových místech. V potravě je zastoupen hlavně dvoukřídlý hmyz, menší motýli (zejména píďalky) a síťokřídlí. Věkový rekord doložený v ČR je 29 let. Zvláště chráněný (kriticky ohrožený) druh.
rozšíření v ČR :3 - méně běžný
hmotnost těla (G) :3-6 g
délka těla (LC) :37-47 mm
délka ocasu (LCd) :22-33 mm
délka zadního chodidla : (LTp)-
výška ušního boltce (LA) :14,5-19 mm
délka předloktí (LAt) :37-45 mm
výška ušního víčka - tragu : (LT)-
výška v kohoutku (AC) :-
poznámka :



Sponzor stránek