ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Letouni  >  Netopýr řasnatý

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

ZVUKY ŽIVOČICHA

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3017.00
řád :Letouni
čeleď :Netopýrovití
rod :Netopýr
druh :

Netopýr řasnatý

vědecký název :Myotis nattereri
výskyt :Má západopalearktický areál pokrývající většinu Evropy (včetně britských ostrovů a jižní Skandinávie i Finska), Středozemí včetně severní Afriky, Turecka, Libanonu, Izraele až po Irán, Zakavkazsko a Turkmenistán. Východoasijská a japonská forma, řazená dříve k tomuto druhu, je dnes spíše pokládána za samostatný druh.
výskyt v ČR :I když nejde o druh vysloveně hojný, patří k druhům průběžně nacházeným takřka na celém území. Místy, zejména v podhorských oblastech či v jihočeských pánvích, může být i běžný. Tradičním zimovištěm s několika desítkami jedinců je Chýnovská jeskyně na Táborsku.
popis :Menší druh rodu Myotis, rozlišitelný od druhů podobné velikosti podle tvaru boltců (relativně dlouhé, oválné a poměrně úzké s dlouhým špičatým tragem, dosahujícím zhruba 2/3 výšky boltce), které navíc v klidu ani při zimování nesklápí nazad, jako většina ostatních druhů rodu. Celkově působí světlejším dojmem (včetně zbarvení hlavy) než jiné druhy - na hřbetě má srst světle šedohnědou a na břiše špinavě bílou, chlupy jsou přitom dvoubarevné (při základu černé, na špičce bělavé). Zcela bezpečně ho od ostatních evropských netopýrů rozeznáme podle zvláštní úpravy ocasní létací blány. Její spodní okraj je opatřen hustým lemem kratičkých, asi 1-2 mm dlouhých brv, vyrůstajících ve dvou řadách na přední a v jedné na zadní straně okraje blány. Ostruha, která létací blánu upíná k noze, je na rozdíl od jiných druhů esovitě prohnutá. Při napnutí vytváří okraj ocasní blány jakýsi rovný kartáč, který slouží ke shrabování drobného hmyzu z povrchu listů do vaku vytvořeného ocasní blánou, odkud netopýr úlovky snadno sbírá tlamou.
způsob života :Letní kolonie (5-40, zpravidla kolem 20 jedinců) nacházíme nejčastěji na půdách budov, ve štěrbinách hřebenů střech, dutinách trámů, štěrbinách zdí apod. Osídlují však i stromové dutiny v členité parkové krajině, často v blízkosti vod, a také skalní štěrbiny (zejména na jihu). Kolonie současně využívá několik úkrytů (často různého typu) a během léta se průběžně přeskupuje. V zimě se jednotlivá zvířata i menší společenstva objevují rovněž v podzemních prostorách, zejména v chladnějších štolách s vysokou vlhkostí, ale většina populace asi zimuje v úkrytech jiného typu. Vchodové partie podzemních prostor však velmi intenzivně využívá v období podzimních i jarních přeletů. Nápadné je to zvláště zjara, kdy bývá nalézán ve vstupních partiích do podzemí nepoměrně častěji než v jiných úsecích, a to zejména v malých prostorách či ve štěrbinách těsně u vchodů. Většinou jde o jednotlivé samce, někdy i páry či harémové skupinky, občas i přechodné kolonie o 3-8 kusech. Období jarních přeletů, jímž se netopýr řasnatý liší od většiny jiných druhů, trvá zhruba od poloviny února až do poloviny května. Podobně jako předchozí druh patří k usedlým netopýrům, celoživotně vázaným na malé lokální území. Létá pomalým, vysoce manévrovaným letem v blízkosti vegetace, často i nad vodní hladinou. Vedle létajícího hmyzu tvoří podstatnou část jeho potravy nelétaví bezobratlí, které sbírá z povrchu listů, větví i půdy (pavouci, housenky, škvoři). Údaj o nejvyšším známém stáří necelých 24 let pochází u tohoto druhu z našeho území.
rozšíření v ČR :3 - méně běžný
hmotnost těla (G) :5-10 g
délka těla (LC) :41-55 mm
délka ocasu (LCd) :38-49 mm
délka zadního chodidla : (LTp)-
výška ušního boltce (LA) :14-20 mm
délka předloktí (LAt) :37-43 mm
výška ušního víčka - tragu : (LT)9-12,5 mm
výška v kohoutku (AC) :-
poznámka :Echolokace: FM hlasy 75-35 kHz s nejvyšší intenzitou okolo 50 kHz. Poměrně rychlý rytmus (asi 15 hlasů za sekundu). Detektorem je zachytitelný na 5-20 m, hlasy jsou výrazně slabší než u netopýra vodního a tišší i než u netopýra vousatého.



Sponzor stránek