ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Letouni  >  Netopýr pestrý

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

ZVUKY ŽIVOČICHA

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3023.00
řád :Letouni
čeleď :Netopýrovití
rod :Netopýr
druh :

Netopýr pestrý

vědecký název :Vespertilio murinus
výskyt :Obývá velkou část palearktické oblasti od západní Evropy (Německo, Holandsko) po Dálný východ, na jih od Alp zasahuje na Balkán, do Zakavkazí i Střední Asie, na sever až k polárnímu kruhu (východní Švédsko), do Estonska a na východě po střední Ural.
výskyt v ČR :I když celkový počet údajů je poměrně velký, většinou se jedná o nálezy jednotlivých kusů v horských a podhorských oblastech (Šumava, Novohradské hory, Českomoravská vrchovina aj.). V nižších polohách se objevuje mnohem řidčeji, hlavně ve vazbě na skalní stanoviště (Pálava) nebo moderní výškové budovy (např. Praha).
popis :Robustní, středně velký netopýr s krátkými masitými boltci, které při přehnutí dopředu nepřesahují úroveň čenichu, a s nezaměnitelným stříbřitým zbarvením na hřbetě (chlupy naspodu tmavé se světlými špičkami). Na břišní straně bývá srst světlejší šedožlutá, na hrdle šedobílá a neosrstěné části těla jsou temně hnědočerné. Na rozdíl od podobného netopýra severního (na tmavém hřbetě zlatý nádech) má dobře vyvinutou epiblemu, čímž připomíná (stejně jako úzkými špičatými křídly) spíš druhy rodu Nyctalus. Platí to i o tvaru boltců, masitý spodní záhyb však sahá až ke koutku úst, kde vytváří jakousi kapsičku; také tragus je poněkud delší. Samice mají, na rozdíl od všech dalších našich netopýrů, 2 páry prsních bradavek a rodí obvykle 2 (zcela výjimečně i 3) mláďata. Starší názvy: netopýr peřestý, netopýr tmavý.
způsob života :Je typickým štěrbinovým druhem - jako základní úkryty zřejmě využívá skalní pukliny, které představují nejatraktivnější místa jeho sociální aktivity a zimování. U nás, stejně jako v jiných severnějších oblastech areálu, však většina nálezů pochází spíše z lidských sídel - nejčastěji se ukrývá v hřebenáčích střech, ve dvojité střešní krytině, za dřevěným obložením stěn domů či ve skulinách zdí. V letním období dává přednost menším, spíše osamělým stavením v členité krajině, kde lesy prostupují louky, pastviny a jiné otevřené plochy. Charakteristickým seskupením jsou kolonie samců, někdy i dosti početné (20-300 jedinců). Naproti tomu letní kolonie samic bývají malé (5-40 jedinců) a jsou zjišťovány vzácně (až v posledních desetiletích poněkud častěji, zejména v Pošumaví). Srovnání s poměry v severnějších oblastech výskytu (Dánsko, severní Německo, Rusko), kde většinu letních nálezů naopak tvoří početné samicí kolonie (20-200 jedinců), vede k domněnce, že na našem území se rozmnožuje jen v omezené míře. Nasvědčují tomu i výsledky kroužkování, podle nichž je přinejmenším v severní části areálu tažný (prvořadě samice). V období přeletů a v zimě se pravidelně objevuje v centru měst, zejména na sídlištích s vysokými věžovými domy, které mu poskytují uspokojivou náhradu za skalní masivy. V nepřístupných skulinách mezi panely zimují zřejmě dosti početné kolonie, většinou se však nacházejí jednotlivé kusy v blízkosti takovýchto zimovišť (typicky po náhlých změnách počasí). Výjimečně se objevuje i v podzemí a v období přeletů i na různých atypických místech (uvnitř obytných prostor apod.). Koncem léta a na podzim jsou nápadné lákací projevy samců - obletování v kruzích (o průměru 30-50 m) s charakteristickým hlasovým doprovodem. Z úkrytu vyletuje dosti pozdě, až za úplné tmy. Potravu loví ve volném prostoru nad vegetací a převládají v ní menší formy dvoukřídlých (do 1 cm), nad vodou běžně chytá i pakomáry a chrostíky.
rozšíření v ČR :3 - méně běžný
hmotnost těla (G) :8-23 g
délka těla (LC) :47-70 mm
délka ocasu (LCd) :33-45,5 mm
délka zadního chodidla : (LTp)-
výška ušního boltce (LA) :15-18 mm
délka předloktí (LAt) :41-49 mm
výška ušního víčka - tragu : (LT)5-8 mm
výška v kohoutku (AC) :-
poznámka :Echolokace: Vysoce proměnlivé FM hlasy (50-20 kHz) s maximem okolo 25 kHz a s pomalým rytmem opakování (ca 3-5 za sekundu). V pozdním létě a na podzim tvoří charakteristický doplněk hlasového projevu samců pravidelný, složitě stavěný „zpěv" s dlouhými sériemi a kolísavou frekvencí.



Sponzor stránek