ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Letouni  >  Netopýr severní

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

ZVUKY ŽIVOČICHA

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3024.00
řád :Letouni
čeleď :Netopýrovití
rod :Netopýr
druh :

Netopýr severní

vědecký název :Eptesicus nilssonii
výskyt :Od západní Francie do Japonska, na sever probíhá hranice areálu zhruba v úrovni polárního kruhu, místy jej i překračuje, na jihu zasahuje do severní Itálie, Bulharska, na Kavkaz, příbuzný druh osídluje i severní Irán, Střední Asii, Kašmír a střední Čínu.
výskyt v ČR :Ještě před 30 byl pokládán za jednoho z našich nejvzácnějších druhů netopýrů s ostrůvkovitým výskytem v horských a podhorských lesnatých oblastech (Pošumaví, Český les, sudetská pohoří). Od té doby se obraz jeho rozšíření radikálně změnil, a to nejen díky zvýšené pozornosti věnované tomuto druhu, ale i v důsledku průkazné populační expanze (početnější zimní nálezy, řada nových letních kolonií i množství detektorových záznamů). V současnosti už patří k běžným druhům nejen ve všech horách a vrchovinách (hraniční pohoří, Českomoravská vrchovina), ale pravidelně se objevuje i v nížeji položených oblastech (Moravský kras, Křivoklátsko, Znojemsko, jihočeské pánve aj.). Nejnověji jeho kolonie dokonce osídlují i stanoviště vysloveně antropogenního charakteru (např. centrum Českých Budějovic, novostavba v Karlštejně).
popis :Netopýr střední velikosti, v řadě znaků (boltec, tragus, ocas, chybějící epiblema aj.) velmi podobný předchozímu, je však výrazně menší (LAt do 44 mm). Boltce i létací blány má takřka černé, a také srst je mnohem tmavší než u netopýra pozdního - svrchu hnědočerná a vespod krémově šedohnědá, barevný přechod na krku bývá ostrý. Tmavé chlupy na hřbetní straně mají zlatožluté špičky, takže srst získává na této části těla, zvláště u starších kusů, nápadný zlatavý nádech (velmi dobrý určovací znak).
způsob života :Původní vazba na lesnatá horská stanoviště je dnes zřetelná pouze v zimním období - pravidelné a mnohdy i početné zimní nálezy pocházejí právě z horských jeskyní, štol a opuštěných bunkrů. V letním období se zřetelněji projevuje preference lidských staveb a sídel. Letní kolonie (10-100 jedinců) i jednotlivé samce nacházíme ve štěrbinových úkrytech ve zdvojené střešní krytině, za dřevěným obložením stěn a okenicemi, v hřebenačích střech, u komínů apod. Patří spíše k usedlým druhům, doložené přelety nepřesahují většinou 20 km. Na lov vyletuje krátce po setmění, pohybuje se rychlým letem s náhlými obraty a loví hlavně kolem vodních ploch (včetně malých lesních rybníčků a mokřadů). Nyní ho lze běžně zastihnout i přímo v intravilánu obcí, kde s oblibou poletuje u pouličních lamp, většinou ve výšce 5-10 m. Zhruba polovinu potravy netopýra severního tvoří drobný dvoukřídlý hmyz, v nemalé míře však konzumuje i větší kořist (tiplice, jepice, brouky). Údaj o nejvyšším stáří kroužkovaného jedince (20 let) pochází z našeho území.
rozšíření v ČR :3 - méně běžný
hmotnost těla (G) :8-12,5 g
délka těla (LC) :45-64 mm
délka ocasu (LCd) :37-48 mm
délka zadního chodidla : (LTp)-
výška ušního boltce (LA) :11,5-17 mm
délka předloktí (LAt) :36-44 mm
výška ušního víčka - tragu : (LT)3,8-7,6 mm
výška v kohoutku (AC) :-
poznámka :Echolokace: Poměrně silný a detektorem dobře slyšitelný FM hlas (60-28 kHz) s nejvyšší intenzitou na 30-32 kHz a s pomalým rytmem (ca 5 pulsů/s), při delší sérii zřetelně nepravidelným. Ve volném prostoru vydává dlouhý (přes 10 ms), téměř CF hlas o frekvenci asi 30 kHz a zpravidla s méně intenzivní harmonickou složkou (asi 60 kHz), snadno zaměnitelný s hlasem netopýra pestrého či netopýra stromového.



Sponzor stránek