ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Letouni  >  Netopýr rezavý

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

ZVUKY ŽIVOČICHA

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3027.00
řád :Letouni
čeleď :Netopýrovití
rod :Netopýr
druh :

Netopýr rezavý

vědecký název :Nyctalus noctula
výskyt :Obývá obrovský areál zahrnující téměř celou palearktickou oblast od jižní Skandinávie a Finska, Anglie, Portugalska a Středomoří, přes východní Evropu a západní Asii (na sever do 60° s. š.) po Japonsko, na jihu zasahuje do severozápadní Afriky, Libanonu, Kašmíru a severní Barmy. Dosud se přesně neví, jaká část popsaného areálu připadá na oblast trvalého letního výskytu - zdá se totiž, že jižně od našeho území (včetně Rakouska, Švýcarska atd.) se v létě vyskytují jen skupiny samců a nerozmnožujících se zvířat. O to nápadnější je tam masový výskyt v srpnu a září, spojený s obsazováním zimovišť.
výskyt v ČR :U nás se vyskytuje celoročně, konkrétních dokladů o letních koloniích ovšem mnoho není - vesměs pocházejí z jihočeských pánví, ze středních Čech a jižní Moravy. Lovící jedince však běžně zaznamenáváme na celém území vyjma souvislých lesních komplexů ve vyšších polohách. V období přeletů a obsazování zimovišť se běžně objevuje, často v početných skupinách, i ve městech (Praha, Zrač nad Sázavou aj.).
popis :Velký netopýr s výrazně rezavou, krátkou a hustou srstí složenou z jednobarevných chlupů. Podobně jako další druhy rodu má nápadně širokou, masivně stavěnou hlavu a krátké masité, tmavohnědé boltce s paličkovitým tragem široce ledvinovitého tvaru. Křídla jsou úzká a zašpičatělá, v ocasní bláně je široká epiblema s chrupavčitou přepážkou. Podle zbarvení a tvaru hlavy se takřka nedá zaměnit se zástupci jiných rodů, od zbývajících druhů rodu Nyctalus se liší především velikostí (netopýr stromový je zřetelně menší a netopýr obrovský naopak výrazně větší). Starší název: netopýr lesní.
způsob života :Jde o vysoce sociální drah obývající dutiny starých stromů, zejména v břehových porostech kolem vodních ploch (typicky zejména na hrázích rybníků). Na jihu nebo při zimování hledá skalní štěrbiny (u nás např. v Českém krasu) a v posledních letech i podobné úkryty v lidských stavbách - skuliny zdí a různé úkryty na novostavbách, větrací šachtičky či dutiny pod střešními panely, prostory v konstrukcích vysokých dálničních mostů, uzavřené dutiny ve věžích apod. Přinejmenším v letním období však většina našich populací zůstává věrná stromovým dutinám. Vyletuje časně, ještě za světla, zprvu létá jen několik metrů nad zemí či nad hladinou rybníků, později loví nad korunámi stromů a ve výškách několika desítek metrů. Léta obratně a rychle, od netopýra večerního, který rovněž vyletuje záhy, ho v letu odlišíme podle úzkých křídel. Životní strategií a ročním cyklem se podobá jiným stromovým druhům. Rodí většinou po dvou mláďatech, pohlavní dospělosti dosahuje už na podzim prvního roku života (tedy 3-5 měsíců po narození) a je poměrně krátkověký (zatím nejdelší věk doložený kroužkováním je 12 let). Letní kolonie nebývají příliš velké (20-100, zpravidla 30-50 jedinců), přechodné kolonie (většinou skupinky mláďat), se kterými se setkáváme v době rozpadu kolonií (zhruba od poloviny července), a letní kolonie samců bývají ještě menší (3-20 jedinců). Vletový otvor do osídlené dutiny bývá černě lemovaný a kolonie se mnohdy už na dálku prozradí hlasitými vrzavými zvuky, jimiž se netopýři ozývají zvláště v odpoledních hodinách. Mláďata se obvykle rodí počátkem června, u mladších samic může být období porodů prodlouženo až do začátku července. Zimuje v soudružných shlucích, mnohdy i dosti početných (až 600 jedinců). Snadno upadá do hluboké strnulosti a při nízké okolní teplotě jen obtížně obnovuje plnou aktivitu (četné zimní nálezy strnulých kusů v okolí zimovišť, např. v panelových sídlištích apod.). Vyznačuje se dlouhými migracemi na zimoviště (až přes 2000 km).
rozšíření v ČR :4 - místy běžný
hmotnost těla (G) :16-36 g
délka těla (LC) :63-84 mm
délka ocasu (LCd) :49-59 mm
délka zadního chodidla : (LTp)-
výška ušního boltce (LA) :14-21 mm
délka předloktí (LAt) :48-57 mm
výška ušního víčka - tragu : (LT)6-8,5 mm
výška v kohoutku (AC) :-
poznámka :Echolokace: Vydává jeden z nejsilnějších (zachytitelný ze vzdálenosti přes 100 m) a nejsnáze rozpoznatelných hlasů, zvláště při letu ve volném prostranství - FM s terminální frekvencí 18-24 kHz a frekvencí 3-4 výkřiky za sekundu; v HE detektoru jsou slyšitelné jako pravidelně se střídající silné „plip-plop", v FD a TÉ modu jako poměrně hluboké, dlouhé a táhlé tóny. Často též slyšíme potkávací hlas (tzv. „hallo call") - dlouhé, 30-50 ms trvající téměř CF hlasy se 4 harmonickými složkami (asi 10, 20, 36 a 50 kHz) - a koncem léta a na podzim také pravidelně opakované dlouhé série lákacích hlasů samců. Tyto hlasy lze slyšet i pouhým uchem.



Sponzor stránek