ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Letouni  >  Netopýr hvízdavý

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

ZVUKY ŽIVOČICHA

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3029.00
řád :Letouni
čeleď :Netopýrovití
rod :Netopýr
druh :

Netopýr hvízdavý

vědecký název :Pipistrellus pipistrellus
výskyt :Druhový komplex, původně chápaný jako jediný druh (netopýr hvízdavý), osídluje takřka celou západní polovinu palearktické oblasti od Portugalska po Balchašské jezero, na jihu od marockého Atlasu přes středozemní ostrovy, Malou Asii, Írán, Afghánistán až po severní Indii, na severu od Orknejských ostrovů a jižního Švédska, přes Estonsko a Bělorusko až po jižní Ural. I když genetické ověření druhové příslušnosti je zatím k disposici jen z malé části tohoto území, je zřejmé, že netopýr hvízdavý v současném pojetí skutečně osídluje větší část tohoto území, přinejmenším celou Evropu, Blízký Východ a střední Asii.
výskyt v ČR :Na většině našeho území jde o druh poměrně běžný, avšak v některých oblastech takřka zcela chybí (Českomoravská vysočina) nebo se objevuje teprve v posledním desetiletí (střední Čechy, Polabí). Jinde naopak tradičně vystupuje jako jeden z nejhojnějších druhů (Plzeňsko, Pošumaví, Nízký Jeseník). Zdá se, že na rozdíl od severočeských a severomoravských podhorských a horských oblastí, nemusí být jeho výskyt v jižní části území (zejména na jižní Moravě a v jižních Čechách) spojitý a na rozdíl od jeho dvojníka je omezený na lidská sídla.
popis :Spolu se svým dvojníkem netopýrem nejmenším (P. pygmaeus) náš nejmenší netopýr. Vzájemné odlišení obou nedávno odlišených podvojných druhů je však velmi obtížné a plně spolehlivé jen s využitím molekulárně genetické analýzy. Dalším zásadním znakem jsou rozdíly v koncové frekvenci echolokačních hlasů, která se u netopýra hvízdavého pohybuje kolem 45 kHz (49-44 kHz), zatímco u netopýra nejmenšího nepadá pod 50 kHz (typicky 55 kHz). Z morfometrických rozdílů je zásadní poměr délky 2. a 3. článku nejdelšího (3.) prstu křídla, tvar čenichu a zbarvení penisu. Odlišení obou druhů od netopýra parkového je popsáno u předchozího druhu.
způsob života :Je to typický štěrbinový (podobně jako jiné formy rodu) a vysoce sociální druh, jehož masový výskyt v období podzimních přeletů vzbuzuje často značnou pozornost. V první fázi přeletů (srpen - začátek září) naletují celé početné zbytkové kolonie (často stovky kusů), tvořené vesměs mláďaty, do nejrůznějších úkrytů v budovách - vyhledávají štěrbiny za okenními rámy, prostory mezi okny, skuliny v místnostech, za obrazy či ve skříních apod. Často je tomu tak i uprostřed velkých měst (Brno, Plzeň, Klatovy, České Budějovice). Tyto kolonie většinou po několika dnech zmizí, resp. se rozpadnou na menší skupinky (3-40 ks), které postupně obsazují vhodná zimoviště. Bývají to různé sklepní prostory, ale i skuliny ve zdech věží či za obrazy v klášterních chodbách. Na jihu se objevuje pravidelně i v jeskyních, kde může vytvářet mimořádně početné zimní agregace (desítky tisíc kusů až 100 000 v jedné jeskyni v Rumunsku). Celkově však, ve srovnání s předchozím druhem, nejde o tažnou formu, u nás se většina migrací zřejmě odbývá do vzdálenosti méně než 100 km, ve východní Evropě je třeba počítat se vzdáleností až kolem 1000 km. Letní kolonie (20-500 ks) nacházíme vesměs ve štěrbinových úkrytech vnějšího pláště budov, včetně sotva dokončených novostaveb. Některé z nich se objevují ve stejných úkrytech po řadu let, jiné jsou využívány vysloveně krátkodobě. Mezi našimi netopýry je to typický r-stratég - rozmnožuje se již v prvním roce života a pravidelně rodí po 2 mláďatech. Loví drobný hmyz (zejména pakomáry, méně chrostíky apod.), často nad vodní hladinou nebo v těsné blízkosti stromové vegetace.
rozšíření v ČR :4 - místy běžný
hmotnost těla (G) :3,5-6,5 g
délka těla (LC) :36-51 mm
délka ocasu (LCd) :20-35 mm
délka zadního chodidla : (LTp)-
výška ušního boltce (LA) :9-13 mm
délka předloktí (LAt) :30-34 mm
výška ušního víčka - tragu : (LT)3,9-7 mm
výška v kohoutku (AC) :-
poznámka :Echolokace: FM hlasy, poměrně dobře zachytitelné s maximem intenzity na 45 kHz, FM složka (70-45 kHz) krátká a obtížně zaznamenatelná, rytmus poměrně pomalý (7-9 hlasů/sek). Nápadné jsou sociální hlasy samců v podzimním období, širokopásmové od 20 kHz s jednoduchým terminálním trylkem.



Sponzor stránek