ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Letouni  >  Netopýr nejmenší

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

ZVUKY ŽIVOČICHA

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3029.10
řád :Letouni
čeleď :Netopýrovití
rod :Netopýr
druh :

Netopýr nejmenší

vědecký název :Pipistrellus pygmaeus
výskyt :Podle dosavadních poznatků je omezen na Evropu (po jižní Norsko, Švédsko a Velkou Británii) a zejména na východní Středomoří, kde osídluje takřka všechny ostrovy. Vzhledem ke značné genetické variabilitě tamních populací je tento region považován za hlavní vývojové centrum druhu, zatímco na většině kontinentální Evropy je jeho výskyt zřejmě zcela nového data (téměř žádná genetická proměnlivost).
výskyt v ČR :Naprostá většina spolehlivě určených nálezů se soustřeďuje do jižní poloviny území, kde je místy dosti hojný a ve více oblastech dokonce podstatně hojnější než netopýr hvízdavý (jižní Morava, jihočeské pánve). Ojedinělé nálezy (zejména z detektorů) i z jiných oblastí nasvědčují jeho takřka plošnému rozšíření, především v pahorkatinách a nížinách (snad s výjimkou Českomoravské vrchoviny a severočeských hor). Zdá se navíc, že jde o druh, který se v posledním desetiletí šíří.
popis :Vzhledem i naprostou většinou tělesných znaků je shodný s netopýrem hvízdavým, spolehlivé odlišení je možné pouze na molekulární úrovni. Oba druhy se nicméně liší terminální frekvencí echolokačních hlasů (netopýr hvízdavý 45 kHz, netopýr nejmenší 55 kHz) a charakteristikami podzimních lákacích hlasů samců. Orientačně lze oba druhy rozlišit kombinací několika vnějších znaků. Relativně nejspolehlivější výsledky dává poměr předposledního a posledního (tj. 2. a 3.) článku prstu, které jsou u netopýra nejmenšího zhruba stejně dlouhé, dále se vyznačuje krátkým, širokým a z pohledu shora tupě ukončeným čenichem, zřetelným kožnatým valem mezi nozdrami a ocasní blánou hustě osrstěnou na více než třetině její délky (díky tomu je zesílen celkový dojem relativně delšího a užšího těla, což trochu připomíná poměry u n. parkového). K určovacím znakům dále patří zvláštní políčko v žilnatině křídla a zbarvení srsti bez žlutavých a tmavohnědých kontrastních přechodů, na hřbetě spíše jednobarevně šedohnědé až šedavě olivově hnědé. Penis je bez středového pruhu, u nedospělých jedinců šedivý a u dospělců jednolitě oranžový (u netopýra hvízdavého je patrný světlý středový pruh). Netopýr nejmenší je v průměru menší než netopýr hvízdavý - je tedy nejmenším netopýrem palearktické oblasti.
způsob života :V základních rysech podobný předchozímu druhu, zřetelná je však těsnější vazba na lesní formace a příbřežní stromové porosty. Potravu typicky loví na lesních průsecích a jiných otevřených plochách uvnitř lužních lesů, v bezprostředním okolí korun, nad vodní hladinou apod., létá poměrně nízko (2-8 m). Kořistí se stává především drobný dvoukřídlý hmyz -pakomáři, komáři, tiplíci a muchničky. Více než netopýr hvízdavý dává přednost úkrytům ve stromových dutinách, častěji se rovněž objevuje v budkách a skulinách zateplených posedů, zároveň využívá i úkryty za dřevěným obložením budov apod. Samicí kolonie mívají okolo 50 (v budovách i přes 300) jedinců a rozpadají se kolem poloviny srpna. Od této doby až do poloviny října zaznamenáváme (podobně jako u jiných druhů rodu) nápadné teritoriální projevy samců (lákací zpěv) a drobné harémové skupiny (samec a 1-3 samice). Jako předchozí druh rodí samice pravidelně dvojčata. Zimuje ve větších skupinkách (desítky jedinců) ve štěrbinách zdí a sklepení, patrně (možná především) také ve stromových dutinách či skalních štěrbinách.
rozšíření v ČR :4 - místy běžný
hmotnost těla (G) :4-7,5 g
délka těla (LC) :25-45 mm
délka ocasu (LCd) :20-33 mm
délka zadního chodidla : (LTp)-
výška ušního boltce (LA) :9-12 mm
délka předloktí (LAt) :28-31,8 mm
výška ušního víčka - tragu : (LT)4-6,5 mm
výška v kohoutku (AC) :-
poznámka :Echolokace: FM poměrně intenzivní, dobře slyšitelný s koncovou frekvencí nad 52 kHz (nejčastěji 55 a 57 kHz). V otevřeném prostoru téměř CF (57-55 kHz), ve vyhledávací fázi 80-55 kHz a v přibližovací fázi 100-60 kHz. Koncem léta a na podzim jsou nápadným dokladem jeho přítomnosti lákací hlasy samců, vydávané za opakovaného obletování úkrytu nebo přímo z jeho vchodu - jde o série monotónních trylků (s 2-4 pulsy), s maximem intenzity na 20-25 kHz, kombinované s echolokačními hlasy.



Sponzor stránek