ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Hlodavci  >  Veverka obecná

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

Veverka obecná

Veverka obecná  Veverka obecná  Veverka obecná  

více fotografií

ZVUKY ŽIVOČICHA

  • Je vyžadována vyšší verze FLASH PLAYERu.
      

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3035.00
řád :Hlodavci
čeleď :Veverkovití
rod :Veverka
druh :

Veverka obecná

vědecký název :Sciurus vulgaris
výskyt :Vyskytuje se v Evropě (včetně britských ostrovů) a Asii až po východní Sibiř, severovýchodní Čínu, Koreu a ostrovy Sachalin a Hokkaidó.
výskyt v ČR :Nechybí v žádné zalesněné oblasti od nížin do hor a přivykla i na městské parky, kde ztrácí plachost. V posledních desetiletích se projevilo výrazné snížení početnosti veverek - zatímco na počátku 20. století se u nás ročně lovily v 60-110 tisících kusech, o 50 let později činily roční úlovky jen několik set kusů. Nyní už jsou veverky delší dobu celoročně hájené, a přesto se s nimi setkáváme stále zřídka.
popis :Vyznačuje se silnými zadními končetinami s dlouhými prsty, velkými drápy a huňatým ocasem, jen o málo kratším než tělo. V zimní srsti jsou ušní boltce opatřeny štětičkou prodloužených chlupů. Zbarvení mívá proměnlivé. Zatímco spodní strana těla je obvykle bělavá, hřbet, boky, ocas i hlava bývají rezavé, šedohnědé, tmavohnědé až černé. V jednom vrhu se objevují rezavá i tmavě zbarvená mláďata. Ukazuje se, že tmavěji zbarvení jedinci se vyskytují zřetelně častěji v horských jehličnatých nebo smíšených lesích, rezavé veverky naopak potkáváme spíš v listnatých porostech a hájích nižších poloh.
způsob života :Většinu doby tráví na stromech, na zem sestupuje občas. Šroubovitým pohybem obratně šplhá po kmenech stromů s drsnou i hladkou kůrou a s jistotou skáče z větve na větev na vzdálenost několika metrů. Ocas při skocích využívá jako kormidlo a padák zároveň - pomocí podkožního svalu na ocase, ovládajícího polohu chlupů, může měnit i jeho tvar. Orientaci při šplhání napomáhají četné smyslové chlupy na krku, břiše i nohách. V korunách stromů si dělá z větviček a listí hnízda, v nichž přenocuje i vychovává mláďata, využívá však i opuštěná hnízda vran, strak a dravců nebo dutiny stromů. Potrava veverek je proměnlivá a během roku se mění. Na podzim obsahuje hlavně různé lesní plody, v zimě výživná semena šišek (jejich denní dávka odpovídá asi 5 % tělesné hmotnosti). V jarních měsících se v jídelníčku objevují pupeny a mladé výhonky stromů, občas vyplení hnízda ptáků. Také se živí houbami. Při dostatku potravy si dělá zásoby bukvic, žaludů či jiných plodů v dutinách stromů nebo je zahrabe pod kořeny. Na zásobárny často zapomene a zjara semena vyklíčí, čímž přispívá k přirozené obnově lesa. Jedna veverka se pohybuje na území o rozloze od 2 do 10 ha, někdy i více. Nejčilejší bývá v ranních a pozdně odpoledních hodinách, zatímco období dlouhých dešťů, silných větrů a mrazů přečkává v hnízdě, které třeba neopustí i několik dní. Jinak je veverka aktivní celou zimu. Veverky se mohou rozmnožovat i vícekrát do roka (v závislosti na nabídce potravy), první mláďata se objevují v hnízdech již během února a poslední v srpnu. Doba březosti je 35-42 dní a ve vrhu bývá 4-5 (1-8) mláďat. Při narození jsou holá a slepá, váží 7-15 g, prohlédnou kolem 30. dne života a až po 8 týdnech se osamostatňují. Dospívají po roce života a obvykle se rozsídlují ponejvíce do okruhu 1,5 km od rodiště. V přírodě se dožívají nanejvýš 5-6 let. Hlavními přirozenými nepřáteli jsou kuna lesní, jestřáb lesní a případně i výr velký. Zvláště chráněný (ohrožený) druh, od roku 2002 není veverka řazena mezi lovnou zvěř.
rozšíření v ČR :5 - zcela běžný
hmotnost těla (G) :210-410 g
délka těla (LC) :200-270 mm
délka ocasu (LCd) :145-200 mm
délka zadního chodidla : (LTp)51-63 mm
výška ušního boltce (LA) :27-34 mm
délka předloktí (LAt) :-
výška ušního víčka - tragu : (LT)-
výška v kohoutku (AC) :-
poznámka :



Sponzor stránek