ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Hlodavci  >  Norník rudý

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

ZVUKY ŽIVOČICHA

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3040.00
řád :Hlodavci
čeleď :Křečkovití
rod :Norník
druh :

Norník rudý

vědecký název :Clethrionomys glareolus
výskyt :S výjimkou větší části Pyrenejského poloostrova, Řecka, středomořských ostrovů a rovněž Islandu se vyskytuje v celé Evropě a Malé Asii, dále na východ zasahuje do střední Sibiře přibližně po Altaj a Bajkalské jezero.
výskyt v ČR :Setkáme se s ním skutečně všude od nížin po hřebeny hor, kde vystupuje i nad horní hranici lesa.
popis :Jeden z našich nejběžnějších druhů drobných savců. Od jiných hrabošů se snadno pozná podle nápadně červenavě rezavého zbarvení na hřbetě, větších ušních boltců a delšího ocasu (obvykle 45-60 % délky těla). Břicho mívá světlejší, nažloutlé nebo v zimní srsti někdy až čistě bílé, také tlapky jsou světlé. Starší názvy: hraboš rudý, hraboš lesní.
způsob života :Nejhojnější je v listnatých a smíšených lesích s bohatým podrostem, ale zastihneme ho i ve smrčinách, v kosodřevině, břehových porostech, kravinách, polních remízcích, parcích a také v kamenných sutích či rákosinách, v zimě se na venkově stahuje k obytným budovám. Je čilý hlavně za soumraku a v noci, ale často se s ním setkáme i za denního světla, zejména při přemnožení (100 i více ex./ha). V porovnání s jinými, stejně velkými druhy hrabošů je pohyblivější a obývá území o rozloze 0,1-0,7 ha. Nevelké hnízdo z mechu a listí obvykle ukrývá spíše pod pařezy, v kořenech stromů a mezi kameny než v zemi. Navazuje na ně systém nor s mnoha východy, úkrytovými chodbami a zásobárnami. Pestrý jídelníček během roku mění. Nejméně rozmanitý je zjara, kdy obsahuje zelené části rostlin, semena a klíčící semenáčky dřevin. V létě a k podzimu ho postupně obohacuje o houby a lesní plody (ze žaludů a bukvic si dělá i zásoby). Jako jediný z našich hrabošů se ve větší míře zajímá i o živočišnou potravu, která může tvořit více než třetinu jídelníčku (hlavně brouci, housenky a jiné larvy hmyzu, pavouci nebo zdechliny). Obratně leze v krovinách i po stromech až do několikametrové výšky, při vysoké početnosti může zvláště v zimě škodit ohryzem kůry, jehličí a pupenů. Rozmnožuje se od konce března do září až října, za příznivého počasí a bohaté úrody žaludů či bukvic i v zimě. Normální doba březosti trvá 16-18 dní, při zabřeznutí bezprostředně po porodu (post partum), což je u hlodavců poměrně běžné, se prodlouží na 19-20 (30) dní. Ve vrhu bývá 4-5 (1-9) mláďat, která po narození váží asi 2 g a sají necelé tři týdny. Pohlavně dospívají velmi brzo, takže mladé samice jsou schopny se zapojit do rozmnožování již 1-2 týdny po opuštění hnízda. V přírodě tak činí pouze jedinci z jarních a časně letních vrhů. Přestože v zajetí vydrží norník i několik let, na volnosti jsou dvakrát přezimující jedinci velkou vzácností. Má celou řadu přirozených nepřátel mezi šelmami, dravci i sovami. Představuje významný modelový druh často využívaný při ekologických studiích.
rozšíření v ČR :5 - zcela běžný
hmotnost těla (G) :10-36 g
délka těla (LC) :80-120 mm
délka ocasu (LCd) :30-65 mm
délka zadního chodidla : (LTp)15,4-20,5 mm
výška ušního boltce (LA) :10-17 mm
délka předloktí (LAt) :-
výška ušního víčka - tragu : (LT)-
výška v kohoutku (AC) :-
poznámka :



Sponzor stránek