ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Hlodavci  >  Myšice temnopásá

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

Myšice temnopásá

Myšice temnopásá  Myšice temnopásá  Myšice temnopásá  

více fotografií

ZVUKY ŽIVOČICHA

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3050.00
řád :Hlodavci
čeleď :Myšovití
rod :Myšice
druh :

Myšice temnopásá

vědecký název :Apodemus agrarius
výskyt :Je rozšířena ve dvou izolovaných oblastech - na ruském Dálném východě, v Koreji a Číně (včetně ostrova Thajwan) a dále od Střední Asie a Kavkazu po střední Evropu (Severoněmecká nížina a severní Itálie). Jejímu většímu pronikání do evropského vnitrozemí brání zalesněná horstva karpatského a hercynského systému.
výskyt v ČR :U nás se převážně vyskytuje jen v místech, která odlesněnými prostorami navazují na severní větev jejího rozšíření. V Čechách je známá z Chebska, hřebenů Krušných hor, Děčínská, Českolipská (povodí Ploučnice a Smědé), Liberecka a Frýdlantská, dále z východního Podkrkonoší a Broumovska. V řadě případů jde vysloveně o ostrůvkovitý výskyt, který v nepravidelných intervalech zaniká a znovu se obnovuje (tzv. pulzování hranic areálu). Literatura uvádí i několik starších údajů z vnitrozemí Čech, žádný však není spolehlivě doložen. Na Moravě a ve Slezsku je výskyt rozsáhlejší, ve 2. polovině 20. století souvisleji zasahoval od severu zhruba k Lipníku nad Bečvou, poměrně nedávno však došlo k výraznému posunu jižní hranice na střední Moravu (Olomoucko, Brno, Prostějovsko, Kroměřížsko) a nejnověji dokonce až na Hodonínsko a Znojemsko. Leccos nasvědčuje, že podobné výkyvy se mohly odehrát i v minulosti (např. v návaznosti na velké povodňové vlny). Nejvíce nálezů pochází z poloh do 300 m n. m., nejvýše položená pozorování jsou známá z hřebenů Krušných hor a Hrubého Jeseníku (asi 800 m n. m), v Krkonoších se občas objevuje i výše (1000-1400 m n. m.). Myšice temnopasá je zoogeograficky zajímavý druh, a proto doporučujeme nahlásit jakékoliv nálezy mimo popsaný areál výskytu odborníkům.
popis :Pouze dva druhy našich hlodavců (a drobných savců vůbec) mají v dospělosti na hřbetě nápadný úzký černý pruh - myšice temnopasá a myšivka horská. Myšice temnopasá je větší, má kratší ocas a délku zadního chodidla mezi 17,5-21 mm. Svrchní stranu těla mívá rezavohnědou až žlutohnědou, břicho bílé nebo šedohnědé. Podélný, 2-3 mm široký tmavý proužek se jí táhne od hlavy až ke kořeni ocasu. Samice všech našich myšic mají po 4 párech mléčných bradavek. Starší název: myš rolní.
způsob života :Jako obyvatel otevřené krajiny vyhledává hlavně vlhčí stanoviště s bujnou vegetací včetně rákosin, žije však také na polích, mezích a při okraji menších lesů. Snadno se přizpůsobí i k životu v blízkosti člověka, jen rozlehlejším lesním porostům se vyhýbá. Potravu shání především na zemi, nešplhá po dřevinách jako myšice křovinná či lesní. Je všežravá, vedle semen, plodů, kořenů a zelených částí rostlin konzumuje i drobné živočichy, zejména larvy hmyzu, žížaly, pavouky a měkkýše. Je čilá hlavně za soumraku a ve dne. Samci jsou mnohem pohyblivější než samice a svádějí mezi sebou ostré souboje, při nichž dochází i ke zranění. V sociálním životě se uplatňují i poměrně velké podocasní pachové žlázy. Samice rodí po necelých 3 týdnech březosti 5-7 (4-9) mláďat o hmotnosti 1,5-2,5 g. Asi 7.-8. den jsou krátce osrstěná a o 4-5 dní později prohlédnou. Období rozmnožování začíná v dubnu a trvá do září, prvá mláďata se v přírodě objevují v květnu.
rozšíření v ČR :4 - místy běžný
hmotnost těla (G) :15-40 g
délka těla (LC) :70-125 mm
délka ocasu (LCd) :65-90 mm
délka zadního chodidla : (LTp)17,5-21 mm
výška ušního boltce (LA) :11-14,5 mm
délka předloktí (LAt) :-
výška ušního víčka - tragu : (LT)-
výška v kohoutku (AC) :-
poznámka :



Sponzor stránek