ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Hlodavci  >  Myšice lesní

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

ZVUKY ŽIVOČICHA

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3051.00
řád :Hlodavci
čeleď :Myšovití
rod :Myšice
druh :

Myšice lesní

vědecký název :Apodemus flavicollis
výskyt :Žije od východní Francie, Itálie a jižní Skandinávie po Ural, Kavkaz, Malou Asii a Blízký východ, ostrůvkovitě se vyskytuje v jižní Anglii, Pyrenejích a rovněž na mnoha ostrovech.
výskyt v ČR :U nás se na příhodných biotopech běžně vyskytuje na celém území, v horách vystupuje vysoko nad horní hranici lesa (např. Krkonoše - Sněžka, 1602 m n. m.).
popis :Rozlišení zbývajících tří druhů našich myšic (podrod Sylvaemus) někdy činí problémy i zkušeným zoologům. Jejich tělesné rozměry se totiž vzájemně překrývají (v závislosti na stáří, pohlaví i obývaném stanovišti), a rovněž zbarvení bývá proměnlivé. Myšice lesní je z nich největší, spolehlivě však můžeme určit pouze jedince s délkou zadní tlapky nad 24 mm (mladá zvířata a samice mají často LTp i pod touto hranicí v rozpětí hodnot myšice křovinné). Podobně je tomu s ocasem, který je u dospělých jedinců stejně dlouhý, nebo spíše delší než tělo (u mláďat činí délka ocasu asi 90-95 % délky těla) a lze na něm napočítat 180-230 kroužků zrohovatělé pokožky. V dospělosti mívá myšice lesní poměrně výrazné zbarvení, ve kterém ryšavě hnědý až kaštanový odstín na hřbetě a bocích odděluje ostrá hranice od téměř čistě bílého břicha. Na hrdle bývá velká žlutá skvrna, která se na vnitřní straně předních končetin napojuje na tmavší zbarvení boků. U mladých jedinců přechází světle šedohnědé zbarvení hřbetu a boků do šedobílé spodní strany těla bez zřetelnějšího ohraničení. Má nápadné korálkově černo-lesklé oči o průměru asi 5 mm a velké, lysé ušní boltce. Jako u všech myšic se dá kůže z ocasu snadno stáhnout (přizpůsobení umožňující uniknout při napadení predátorem), obnažený kus ocasu brzy zaschne, ulomí se (někdy si ho myšice údajně i samy odkousnou) a už nedoroste, zůstává pahýlovitý. Starší název: myšice žlutohrdlá.
způsob života :Obývá zvláště listnaté a smíšené lesy od nížin do hor. Rovněž osídluje chladnější místa na březích vodních toků, sady nebo polní remízky, v zimě se stahuje k obytným či hospodářským budovám. Velmi rychle běhá, dobře skáče až na vzdálenost 1 m a šplhá po keřích a v korunách stromů do 6-7metrové výšky. Hnízdo z trávy a listí si dělá mezi kořeny stromů, v metrech dříví, pod kameny nebo ve stromových dutinách. Živí se hlavně plody a semeny lesních dřevin a bylin, zelená potrava tvoří menší část jejího jídelníčku. Často loví i brouky či jiný hmyz, slimáky a další drobotinu. Je typicky nočním tvorem a denní úkryty opouští 1-2 hodiny po setmění. V zimě nespí, ale za tuhých mrazů upadá krátkodobě do stavu strnulosti. Má značnou prostorovou aktivitu, jedinci se pohybují v domovském okrsku o rozloze až 2,3 ha. Běžná populační hustota kolísá od 1 do 10 jedinců/ha, při přemnožení dosahuje až 50 jedinců/ha. Rozmnožování začíná časně, březí samice lze zastihnout již v únoru. Ve vrhu bývá 4-5 (1-9) mláďat, která přicházejí na svět po 23-26 dnech březosti. Zpočátku váží 1,5 g, prohlédnou po 12-14 dnech a koncem 3. týdne života se osamostatňují. Se samicí komunikují pomocí ultrazvuků (56 až 60 kHz). V zajetí se myšice lesní dožívá až 4 let, v přírodě přezimuje nanejvýš dvakrát.
rozšíření v ČR :5 - zcela běžný
hmotnost těla (G) :18-45 g
délka těla (LC) :90-123 mm
délka ocasu (LCd) :87-127 mm
délka zadního chodidla : (LTp)23-27 mm
výška ušního boltce (LA) :17-21 mm
délka předloktí (LAt) :-
výška ušního víčka - tragu : (LT)-
výška v kohoutku (AC) :-
poznámka :



Sponzor stránek