ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Hlodavci  >  Potkan

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

ZVUKY ŽIVOČICHA

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3054.00
řád :Hlodavci
čeleď :Myšovití
rod :Potkan
druh :

Potkan

vědecký název :Rattus norvegicus
výskyt :Kosmopolitní druh, který se z bažinatých oblastí východní Asie rozšířil s rozvojem námořní dopravy do mnoha končin světa, zejména do Evropy a Severní Ameriky. Přestože začal expandovat později než krysa obecná, větší přizpůsobivostí a schopností žít ve vlhkém prostředí ji na mnoha místech nahradil (zejména ve vnitrozemí). Ve střední Evropě se jeho hojnější výskyt datuje asi od 18. století.
výskyt v ČR :Je všude běžný (až obtížný), naše území nevyjímaje, ani nadmořská výška jeho výskyt neomezuje (např. občas se objevuje v horských chatách na hřebenech Krkonoš až ve 1400 m n. m.).
popis :Často je zaměňován s krysou, i když se od ní výrazně liší vzhledem i způsobem života. Dosahuje větší velikosti a jeho lysý šupinatý ocas, u kořene nápadně zesílený, je kratší než tělo. Hlavu má zepředu mírně zaoblenou, oči jsou drobné a slabě osrstěné ušní botce krátké (při přehnutí nepřesahují k očím). Ve zbarvení hřbetu převládá šedohnědý až hnědý odstín, spodní strana těla bývá sedává; ocas je svrchu tmavší než vespod. Samice mají 6 párů mléčných bradavek.
způsob života :Nepříjemný synantropní hlodavec, který se drží v podzemních kanálech a stokách měst, ve sklepeních, skladištích, na smetištích, skládkách a na venkově ve stájích, vepřínech, velkovýkrmnách, silážních jámách apod. V létě žije i na březích vodních toků a v rákosinách, výjimečně také v listnatých lesích. V teplejších oblastech může obývat celoročně i polní kultury hospodářských plodin (např. na jižní Moravě). V potravě si nevybírá a konzumuje zrní, zbytky potravin, krmiv i odpadky v denním množství asi jedné desetiny jeho tělesné hmotnosti. Škodí na hnízdech vodního ptactva a drůbeže, při nedostatku jiné potravy napadá další drobné savce a živočichy včetně domácích zvířat do velikosti králíka. Dobře běhá, skáče, plave i se potápí. Na rozdíl od krysy obvykle nešplhá po trámech a střešních konstrukcích. V objektech si hrabe nory nejčastěji pod podlahou, doupě však mívá častěji umístěné nad zemí. Úkryty opouští po setmění. Žije v koloniích navzájem příbuzných jedinců, jejichž základem bývá rodičovský pár nebo březí samice. Tyto „klany" se složitým vnitřním společenským pořádkem pečlivě střeží svá území, která důkladně znají a nedůvěřivě přijímají každé změny (proto je obtížné potkany chytat do pastí i trávit jedovatými návnadami). Kolonie si regulují i početní stavy a kvalitu potomstva, „silnější" samice se nepáří se „slabším" samcem apod. Nevyspěli jedinci jsou často vytlačováni na okrajová, méně příhodná místa a do rozmnožování se zapojují zřídka. Podle možností se množí celý rok, doba březosti trvá 22-24 dní a vrhy jsou poměrně početné (obvykle 4-7, výjimečně až 15 mláďat). Mláďata prohlédnou po 14 dnech a o týden později se poprvé dostávají mimo hnízdo, ale zcela samostatný život vedou až na počátku 2. měsíce po narození. Po 4 měsících získávají určité postavení ve společenstvu a pohlavně dospívají. Jen asi čtvrtina mláďat se dožívá věku delšího než 20 měsíců. Na venkově potkana někdy nazývají „němkyně". K přirozeným nepřátelům patří zejména hranostaj, tchoř a výr velký, mláďata loví i menší sovy (sova pálená, kalous ušatý).
rozšíření v ČR :5 - zcela běžný
hmotnost těla (G) :140-500 g
délka těla (LC) :160-270 mm
délka ocasu (LCd) :125-230 mm
délka zadního chodidla : (LTp)30-45 mm
výška ušního boltce (LA) :18-22 mm
délka předloktí (LAt) :-
výška ušního víčka - tragu : (LT)-
výška v kohoutku (AC) :-
poznámka :



Sponzor stránek