ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Hlodavci  >  Krysa obecná

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

ZVUKY ŽIVOČICHA

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3055.00
řád :Hlodavci
čeleď :Myšovití
rod :Potkan
druh :

Krysa obecná

vědecký název :Rattus rattus
výskyt :Pochází nejspíše z jihovýchodní Asie, v současnosti je rozšířena zejména v teplých oblastech celého světa (v Evropě např. chybí na Islandu a ve Skandinávii i Finsku, na britských ostrovech se vyskytuje zřídka). Na našem kontinentě zdomácněla mnohem dříve než potkan, dosud známé nejstarší nálezy pocházejí z počátku 2. tisíciletí př. n. 1. (ve Středomoří), ve střední Evropě se objevila přinejmenším okolo 2. století n. 1. v návaznosti na expanzi Římanů.
výskyt v ČR :Poprvé je doložena z ranně středověkých archeologických vykopávek z Pražského hradu (10.-13. st. n. 1.) a následně z vrcholného středověku (Praha, Tábor, Krašov, Tetín aj.). Její pozdější vymizení nemá přímou souvislost se zavlečením potkana, jak se často traduje, ale spíše je důsledkem změny životního stylu obyvatel. Namísto suchých dřevěných, pro krysy ideálních staveb se začaly stavět kamenné (později cihlové a betonové) budovy s vlhkým sklepením a pospojované podzemní kanalizací. U nás krysa na nějakou dobu zcela vymizela a objevila se znovu na přelomu 19. a 20. století (Děčín 1879, Mělník 1914 a Praha 1929). Nové osídlení souviselo s rozvojem lodní dopravy na Labi (zavlečení z Hamburku). Dnes se krysa vyskytuje v severních a středních Čechách v prostoru zhruba vymezeném Prahou, Rakovníkem, Louny, Chomutovem, Teplicemi, Děčínem, Českou Lípou a Mladou Boleslavi. Osídlené území se zvolna zvětšuje (např. po roce 2000 byla poprvé zjištěna i na jih od Prahy (Říčany). Na severní Moravě a ve Slezsku měla historie výskytu zřejmě jiný průběh, neboť ostrůvkovité populace se zde zachovaly až do počátku 20. století. O současné situaci přesné údaje nejsou, v 80. letech 20. století byl zaznamenán izolovaný výskyt z podhůří Moravskoslezských Beskyd (Čeladná, 1983).
popis :Od potkana se liší o trochu menší velikostí, subtilnější postavou a dlouhým štíhlým jednobarevným ocasem, který je delší než tělo. Na protáhlé, vpředu zašpičatělé hlavě jsou kromě dlouhých smyslových chlupů a velkých očí nápadné neosrstěné ušní boltce (jsou-li přehnuty dopředu, dosahují až k oku). Zbarvení našich krys je proměnlivé, některé jsou celé tmavé až černé, jiné šedivé či rezavě hnědé se světlým břichem. Oproti potkanovi působí krysa čistotnějším dojmem, a to i výběrem životního prostředí. Samice mají 5 párů mléčných bradavek.
způsob života :Jako suchomilný a původně stromový druh se nejčastěji zdržuje ve vyšších patrech skladišť, sýpek a na půdách hospodářských objektů. Jsou známy i případy, kdy v jedné budově sídlí navrchu krysy a dole ve sklepení potkani. Dokonale šplhá a nejvyšší aktivitu vyvíjí po západu a před východem slunce, mladší jedinci běžně shánějí potravu i přes den. Krysa se živí hlavně dužnatými plody, zrním, zeleninou, bramborami, krmnými směsmi i zelenými částmi rostlin, živočišná složka je v jídelníčku zastoupena v menším množství než u potkana. Žije v koloniích o 20-60 jedincích. Rozmnožovací schopnost nemá kupodivu nijak velkou - velikost vrhu je sice 6-8 (1-16) mláďat, avšak samice mívají za život pouze 4-5 vrhů. Doba březosti je 21-23 dní. Mláďata váží při porodu asi 5 g, oči se jim otevírají 14.-16. den života a v přirozených podmínkách se dožívají stáří nanejvýš 2-2,5 roku. Rozmnožování krys probíhá obvykle po celý rok, u nás však v zimních měsících nemalá část mláďat hyne vlivem nízkých teplot.
rozšíření v ČR :3 - méně běžný
hmotnost těla (G) :130-250 g
délka těla (LC) :160-235 mm
délka ocasu (LCd) :185-250 mm
délka zadního chodidla : (LTp)29-40 mm
výška ušního boltce (LA) :22-26,5 mm
délka předloktí (LAt) :-
výška ušního víčka - tragu : (LT)-
výška v kohoutku (AC) :-
poznámka :Bílé laboratorní krysy jsou ve skutečnosti albinotickou formou potkana (Rattus norvegicus var. Alba).



Sponzor stránek