ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Hlodavci  >  Myšivka horská

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

ZVUKY ŽIVOČICHA

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3061.00
řád :Hlodavci
čeleď :Myšivkovití
rod :Myšivka
druh :

Myšivka horská

vědecký název :Sicista betulina
výskyt :Ostrůvkovitě žije v lesním a lesostepním pásmu Eurasie od jižní Skandinávie po střední Sibiř, na jihu zasahuje do horských oblastí střední Evropy (Alpy, Karpaty).
výskyt v ČR :U nás v jihovýchodní části Pošumaví (zhruba na západ od toku Vydry nebyla dosud zjištěna), v Novohradských horách, na Králickém Sněžníku a na řadě míst severní Moravy a Slezska ve Východních Sudetech (Hrubý Jeseník, Hanušovická vrchovina, Rychlebské hory, Zlatohorská vrchovina) a Západních Karpatech (Slezské Beskydy, Jablunkovská vrchovina, Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy, Javorníky). Navzdory dlouhodobým výzkumům chybí její pozorování v Krkonoších a Orlických horách, naopak na východě nelze nálezy z dalších regionů vyloučit (např. z Nízkého Jeseníku či Bílých Karpat). Rozsah nadmořské výšky našich nálezů je 450 až 1430 m n. m. Vzhledem k vzácnému výskytu myšivky doporučujeme ohlásit nálezy mimo známé oblasti výskytu odborníkům v muzeích či na ochraně přírody.
popis :Drobný hlodavec myšovitého vzhledu s charakteristickým zbarvením a nápadně dlouhým ocasem (120-170 % délky těla). Žemlově žlutou srst na hřbetě přerušuje podélný černý pruh táhnoucí se od hlavy až ke kořeni ocasu. Zbarvení břišní strany těla je žlutošedé. Od myšice temnopásé (má rovněž na hřbetě úzký tmavý proužek) se odlišuje menší velikostí, delším ocasem, kratší zadní tlapkou i výběrem stanovišť.
způsob života :V našich podmínkách osídluje především vlhká stanoviště s bohatým bylinným podrostem, ponejvíce mimo souvislé lesy. Jde zejména o břehy potoků, vlhké až podmáčené louky a mokřady (i nad horní hranicí lesa), dalšími oblíbenými místy jsou rašeliniště a paseky či světliny v jehličnatých a smíšených lesích, výjimečně byla zastižena i na zemědělských plochách (okraj pole, sečená louka). Velkou část roku prospí v podzemí zimním spánkem, do něhož upadá záhy na podzim po příchodu prvních mrazíků, starší jedinci se zazimují již během srpna. Avšak i během deštivého a chladného léta upadá na čas do stavu strnulosti. Její tělesná teplota je značně nestálá a může se během dne měnit v rozmezí několika °C. I když je čilá hlavně v noci, objevuje se (zvláště za slunných dnů) na povrchu i přes den. Živí se semeny, bobulemi i drobným hmyzem. Kulovité hnízdo z trávy a mechu umísťuje pod kameny, padlou kůru, do kapradí, starých pařezů i níže položených dutin stromů. Obývá území o rozloze 0,4-1,3 ha. Dobře šplhá využívaje částečně chápavého ocasu. Doba březosti je 4-5 týdnů a samice rodí pouze jednou ročně, obvykle počátkem června, 4-7 (1-11) mláďat, což při nejvyšším věku 3 let znamená dva vrhy za život. Přitom druhou zimu přežívá sotva 5 % populace. Mláďata prohlédnou asi po 3 týdnech a v červenci vycházejí poprvé z hnízda. V některých letech přichází více zpráv o pozorování myšivky než jindy, což naznačuje možnost populačních cyklů (navzdory obdivuhodně malé rozmnožovací schopnosti). Často bývá pozorována náhodně lesníky, turisty či při sběru lesních plodů, nebo zastižena entomology při smýkání hmyzu. Pravidelným predátorem je sýc rousný (až 6% podíl ve vývržcích), příležitostně i puštík obecný. Zvláště chráněný (silně ohrožený) druh.
rozšíření v ČR :2 - vzácný až velmi vzácný
hmotnost těla (G) :7-13 g
délka těla (LC) :58-76 mm
délka ocasu (LCd) :73-103 mm
délka zadního chodidla : (LTp)14,5-18 mm
výška ušního boltce (LA) :10-15 mm
délka předloktí (LAt) :-
výška ušního víčka - tragu : (LT)-
výška v kohoutku (AC) :-
poznámka :



Sponzor stránek