ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Šelmy  >  Kolčava

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

Kolčava

ZVUKY ŽIVOČICHA

  • Je vyžadována vyšší verze FLASH PLAYERu.
      

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3064.00
řád :Šelmy
čeleď :Lasicovití
rod :Lasice
druh :

Kolčava

vědecký název :Mustela nivalis
výskyt :Z našich šelem má největší areál rozšíření, zahrnující většinu Evropy (chybí jen v Irsku a na Islandu) a Asie, a také severní Afriku. Nověji je k tomuto druhu řazena i lasička žijící v Severní Americe.
výskyt v ČR :Běžně se s ní setkáme všude od nížin po hřebeny hor.
popis :Naše nejmenší a zároveň nejhojnější šelma. Je menší než hranostaj a nemá černou špičku ocasu, jinak se mu zbarvením podobá. Hřbet, boky i velká část hlavy jsou hnědé až rezavohnědé a spodní strana těla je téměř bílá, výrazná hranice na bocích netvoří rovnou linii. Na hrdle bývá žlutý proužek a na lících i břiše menší hnědé skvrny. U nás na zimu obvykle nepřebarvuje do bílého šatu (změna šatu je běžná pouze ve velehorách, např. v Alpách, či na severu kontinentu). Vyznačuje se značnou proměnlivostí ve velikosti - samice jsou výrazně menší než samci a někteří jedinci dosahují sotva 15 cm délky těla; dříve byly extrémně malé kusy rozlišovány jako samostatný druh kolčavka (M. minuto). Starší název: lasice kolčava.
způsob života :Obývá pole, louky, meze, příkopy i okraje lesů, nevyhýbá se ani blízkosti lidských obydlí a hospodářských objektů. Nejhojnější je v místech, kde žije hodně drobných hlodavců (zejména hrabošů), kteří tvoří její hlavní potravu (jejich podíl během roku kolísá od jarních 40 % do zimních 80 %). Menší část připadá na ptáky (a jejich vajíčka), žáby a hmyz (střevlíky, chrobáky, májky apod.). Nepohrdne ani zdechlinou. Občas se odváží i na větší úlovek do velikosti křečka či potkana, naopak hmyzožravci (rejsky a krtky) doslova opovrhuje. Kořist usmrcuje nejčastěji prokousnutím zátylku. V letech přemnožení hrabošů loví mnohdy víc než dokáže spotřebovat a dělá si zásoby. Ačkoliv nešplhá tak dobře jako hranostaj, občas vyplení i ptačí hnízdo. Denně spotřebuje 20-40 g potravy. Vlastní nory si nehrabe a hnízda nejčastěji buduje v opuštěných norách, jindy vezme za vděk puklinami ve skále, hromadou kamení, klestí či zbořeništěm. Přestože loví hlavně v noci, zastihneme ji často i přes den. Po většinu roku žijí obě pohlaví odděleně nebo v rodinných společenstvech na nevelké ploše 1-5 ha. Denně „naběhá" asi 1,5-2,5 km, pohybuje se rychle drobnými, asi 10-30cm skoky, obratně proleze každou skulinu a často panáčkuje. Samice mají 3-4 páry mléčných bradavek a jeden, nanejvýše dva vrhy ročně. Obvyklá velikost vrhu je 4-6 mláďat, v dobách dostatku potravy (přemnožení hlodavců) se zvýší až na dvojnásobek. Mláďata se rodí po 33-35 dnech březosti holá, slepá a s hmotností 1,5 g. Poměrně dlouho žijí ve hnízdě odkázána na péči rodičů. Prohlédnou 22.-25. den, sají asi 4 týdny a zcela se osamostatní až ve stáří kolem 3 měsíců. V zajetí se dožívá až 10 let, v přírodě jsou tříletí jedinci už vzácností (dvě třetiny mláďat hynou během 1. roku života). Od roku 2002 nepatří mezi lovnou zvěř.
rozšíření v ČR :5 - zcela běžný
hmotnost těla (G) :30-160 g
délka těla (LC) :155-260 mm
délka ocasu (LCd) :30-80 mm
délka zadního chodidla : (LTp)18-38 mm
výška ušního boltce (LA) :12-16 mm
délka předloktí (LAt) :-
výška ušního víčka - tragu : (LT)-
výška v kohoutku (AC) :-
poznámka :



Sponzor stránek