ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Šelmy  >  Psík mývalovitý

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

ZVUKY ŽIVOČICHA

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3077.00
řád :Šelmy
čeleď :Psovití
rod :Psík
druh :

Psík mývalovitý

vědecký název :Nyctereutes procyonoides
výskyt :Pochází z jihovýchodní Asie od Amuru po Vietnam a Japonsko. Jako kožešinový druh byl ve 30. letech 20. století vysazován mimo oblasti původního výskytu, dobře zdomácněl zvláště v evropské části Ruska. Odtud se začal přirozeně šířit dále na západ, do současnosti „dorazil" na pomezí Německa a Francie, běžný je ve Finsku a v Bulharsku.
výskyt v ČR :Poprvé se objevil v období 1959-1965 na severní Moravě, ve Slezsku a v severovýchodních Čechách (severní cesta šíření), některá pozorování naznačují možnost šíření i z jihovýchodu (Kroměřížsko, okolí Brna). Nelze rovněž vyloučit občasný únik ze zajetí (např. epizodní výskyt na Šumavě 1956-1965) a některé nedoložené zprávy hovoří i o jeho záměrném vypouštění u nás (Hrubý Jeseník). Nyní se už vyskytuje na celém území v nižších a středních polohách.
popis :Na první pohled připomíná spíš jezevce nebo mývala než psovitou šelmu. Má zavalitější tělo na nízkých nohách, krátké uši a menší, vpředu protáhlou hlavu. Srst, zvláště na bocích a ocase, je poměrně dlouhá a odstálá, na lících někdy tvoří licousy. Převládá šedohnědé až hnědé zbarvení, někdy i tmavší, břicho mívá žlutohnědé a nohy téměř černé. Na hlavě bývá pestřejší černobílá kresba a uši jsou zezadu černé. Ocas je tmavý a nikdy není příčně pruhovaný (na rozdíl od mývala). Samice mají 3-4 páry mléčných bradavek. Starší název: mývalovec kuní.
způsob života :Osídluje různé typy krajiny a stanovišť od zalesněných horských oblastí po agrocenózy (např. pole s kukuřicí), zvlášť často se zdržuje na březích vodních toků a nádrží. Jako monogamní druh žije v párech nebo ve skupinách s odrůstajícími mláďaty. Vede noční způsob života, pohybuje se výhradně po zemi a nikdy nešplhá. Ukrývá se v opuštěných norách lišek a jezevců nebo ve vlastních podzemních doupatech, jdoucích do hloubky až 2,5 m. Ve vlhkých stanovištích si dělá kupovitá hnízda z trávy a rákosu s vnitřní hnízdní dutinou. Obývané území mívá relativně malou rozlohu od 50 do 200 ha. Je všežravý, jeho rozmanitá potrava zahrnuje drobné hlodavce, žáby, hady, ryby, ptáky a vejce či mláďata, které doplňuje hmyzem, mršinami, ovocem, plody, kořínky a rostlinami (např. kukuřicí). Z ciziny jsou uváděny i případy kanibalismu. Za mrazivých zim upadá jako jediná psovitá šelma do nehlubokého a krátkého (nepravého) zimního spánku. Říje probíhá koncem zimy, samice jsou březí 59-64 dní a rodí jednou do roka v dubnu až květnu 5-8 (2-19) mláďat. Prohlédnou již 9.-10. den života, 14.-16. se jim prořezávají první zuby, pevnou potravu začínají přijímat po 4-5 týdnech, samostatné existence jsou schopna ve stáří 4-5 měsíců a pohlavně dospívají o 4-5 měsíců později. Zprvu mají tmavší zbarvení než dospělí jedinci. Psík se může podílet na přenosu vztekliny a má status nežádoucího druhu lovné zvěře. Úlovky z původně jednotlivých zástřelů vzrostly do současné doby na 150-260 kusů/rok..
rozšíření v ČR :3 - méně běžný
hmotnost těla (G) :4-10 kg
délka těla (LC) :50-70 cm
délka ocasu (LCd) :16-25 cm
délka zadního chodidla : (LTp)11-13 cm
výška ušního boltce (LA) :4,5-6,5 cm
délka předloktí (LAt) :-
výška ušního víčka - tragu : (LT)-
výška v kohoutku (AC) :35-40 cm
poznámka :



Sponzor stránek