ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Šelmy  >  Kočka divoká

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

ZVUKY ŽIVOČICHA

  • Je vyžadována vyšší verze FLASH PLAYERu.
      

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3078.00
řád :Šelmy
čeleď :Kočkovití
rod :Kočka
druh :

Kočka divoká

vědecký název :Felis silvestris
výskyt :Z někdejšího souvislého areálu sahajícího od britských ostrovů až do střední Asie a severní Afriky zůstaly v Evropě jen oddělené ostrůvky výskytu (zejména Skotsko, Pyrenejský poloostrov, východní Francie, Německo, Slovinsko, Karpaty a balkánská pohoří), v posledních desetiletích se však daří opětovným vypouštěním leckde trvalý výskyt obnovit.
výskyt v ČR :Původní populace byla vyhubena v Čechách na přelomu 18. a 19. století, později se občas objevovali pouze zatoulaní jedinci (např. v roce 1952 u Telnice v Krušných horách). Na jihovýchodě Moravy (zejména v Bílých Karpatech) se zřejmě řídce vyskytuje dodnes, avšak konkrétní informace chybějí. V 70. letech 20. století byla neúspěšně vysazena na Šumavě (v Královském Hvozdu), nyní se zvyšuje pravděpodobnost jejího opětovného výskytu v důsledku prosperující vysazené populace v sousedním Bavorsku.
popis :Řadí se k našim nejvzácnějším savcům. Dosahuje větší velikosti než kočka domácí, na pohled má zavalitější postavu (hlavně díky delší a huňatější srsti, zvláště v zimě) a větší hlavu s menšíma ušima a dlouhými smyslovými chlupy na čenichu. Ve zbarvení převládá šedohnědý až šedožlutý odstín, přičemž hřbet, nohy a ocas jsou výrazně pruhované; středem hřbetu se táhne tmavší pás srsti, spodní strana těla bývá krémově žlutá. Od podobně zbarvené zdivočelé kočky domácí ji lze rozlišit především podle tvaru, délky i držení ocasu. U kočky divoké je kratší než polovina délky těla, po celé délce huňatý a před černou špičkou má 3-4 černé pruhy, naproti tomu ocas kočky domácí je delší než polovina délky těla, ke konci se postupně zužuje a má větší počet tmavých prstenců. Dále má hlavu v poměru k tělu menší a srst i hmatové chlupy kratší. Samice obvykle mají 4 páry mléčných bradavek.
způsob života :Drží se hlavně v listnatých a smíšených lesích vrchovin a pahorkatin, na lov se vydává i do polí, naopak v horských jehličnatých lesích se objevuje vzácně. Ožívá za soumraku a v noci, den tráví v úkrytu v dutinách stromů, skalních rozsedlinách nebo v opuštěných norách jezevců a lišek. Velikost individuálního okrsku kolísá podle nabídky potravy od 50 do 350 ha, přičemž samci navštěvují území několika samic, které jsou mnohem usedlejší. Hranice obývaného území značí trusem a močí. Loví především drobné hlodavce (70-80 % potravy), zbytek připadá na větší savce do velikosti zajíce, drobné ptactvo, obojživelníky a hmyz. Doba říje připadá na konec zimy (únor až březen) a samice rodí po 63-69 dnech březosti na přelomu dubna a května 3-4 (1-8) mláďata. Oči se jim otevírají po 10 dnech a ve stáří 6-7 týdnů začínají přivykat na masitou potravu. Zcela dospívají koncem prvního roku života a dožívají se 11 (v zajetí až 15) let. S výjimkou rysa ostrovida nemá přirozených nepřátel. Zvláště chráněný (kriticky ohrožený) druh a celoročně hájený druh zvěře.
rozšíření v ČR :1 - ojedinělý
hmotnost těla (G) :1,2-8 kg
délka těla (LC) :47-78 cm
délka ocasu (LCd) :23-28 cm
délka zadního chodidla : (LTp)12-16 cm
výška ušního boltce (LA) :5-6 cm
délka předloktí (LAt) :-
výška ušního víčka - tragu : (LT)-
výška v kohoutku (AC) :31-44 cm
poznámka :



Sponzor stránek