ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Šelmy  >  Rys ostrovid

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

Rys ostrovid

ZVUKY ŽIVOČICHA

  • Je vyžadována vyšší verze FLASH PLAYERu.
      
  • Je vyžadována vyšší verze FLASH PLAYERu.
      

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3079.00
řád :Šelmy
čeleď :Kočkovití
rod :Rys
druh :

Rys ostrovid

vědecký název :Lynx lynx
výskyt :Původně obýval lesní oblasti ve značné části Eurasie a Severní Ameriky, v současnosti se v Evropě souvisleji vyskytuje hlavně na severu Ruska, ve Finsku, Skandinávii, v Karpatech a na Balkáně. Na řadě míst je však znovu vysazován, a tak se jeho areál opět zvětšuje (např. Alpy, Jura, Vogézy, Dinárské hory). Podobně je tomu i u nás.
výskyt v ČR :V Čechách byla původní populace vyhubena v 19. století; obvykle se uvádí ulovení posledního rysa v r. 1835 na Táborsku, ale je i několik pozdějších údajů až do r. 1894. V letech 1950-1961 se zdržoval odkudsi zatoulaný rys na Šumavě a po r. 1970 se několik vysazených jedinců usídlilo na bavorské straně Šumavy. Na Moravě rys ve skutečnosti vyhuben nikdy nebyl, neboť do Moravskoslezských Beskyd a okolních pohoří se jednotlivě zatoulával ze slovenských Karpat i poté, co jinde u nás vymizel. K zásadními zlomu ve vývoji našich populací došlo po úspěšném vypuštění 17 či 18 jedinců karpatského původu na Šumavě v 80. letech 20. století. Reaklimatizace se navíc časově shodovala s nárůstem početnosti rysů na Slovensku, což mělo příznivou odezvu v obnově osídlení v moravskoslezské části Západních Karpat a východních Sudet. V současné době se rys trvale vyskytuje na jihozápadě Čech od Českého lesa přes Pošumaví po Novohradské hory, odkud příležitostně proniká i do Slavkovského lesa, Doupovských hor či Brd (ještě nedávno se také objevoval v oblasti Labských pískovců), dále žije v Jeseníkách, Moravskoslezských Beskydech, Vsetínských vrších a Javorníkách. Stávající početnost se odhaduje na 70-100 dospělých jedinců, ale situace se rychle mění, přičemž v 90. letech 20. století se pohybovala mezi 100-150 jedinci. Hlavním problémem ochrany rysa se stává bohužel pytlácký lov.
popis :Statná kočkovitá šelma s vysokýma nohama a krátkým, jakoby uťatým ocasem. Místy až 3,5 cm dlouhá a v zimě hustá srst je rezavohnědá až šedožlutá s více či méně výraznými hnědočernými skvrnami. Středem hřbetu se táhne podélný tmavý pruh, rovněž konec ocasu je černý. Břicho bývá světlejší až bílé. Okraje ušních boltců lemují štětičky prodloužených chlupů a u některých jedinců se na lících srst protahuje v tzv. licousy. Samice mají 3 páry mléčných bradavek.
způsob života :Nejčastěji se drží v rozsáhlejších lesních porostech, kde mu skalnaté terény a hustý podrost poskytují dostatek úkrytů. Žije samotářsky a jeho běžný lovecký revír má rozlohu 10-25 km2, telemetrická sledování na Šumavě zaznamenala dlouhodobé okrsky až do 400 km2. Potrava je závislá na místní nabídce, loví hlavně kopytníky (nejčastěji srnce, dále jeleny, muflony, kamzíky, prasata a případně hospodářská zvířata), kteří tvoří téměř dvě třetiny jídelníčku. V létě často chytá i hlodavce (hraboše, veverky), zajíce, ptáky, hmyz a občas si jídelníček zpestří i lesními plody. Při lovu kořist neštve, ale překvapuje ji náhlým útokem ze zálohy a pronásleduje během na krátkou vzdálenost 20-50 m. Vahou těla ji srazí k zemi, silným chrupem prokousne krk a zláme vaz. Jeho úspěšnost se odhaduje na 60 %, nepodaří-li se mu kořist brzo dostihnout, zanechává lovu. Přestože dovede šplhat, na stromech zpravidla neloví ani neodpočívá. Za potravou se vydává hlavně v noci, přes den se na skrytých místech rád sluní. Jedině v době páření od února do března se drží obě pohlaví pohromadě. Samice po 63 až 77 dnech březosti vrhají někde v houštině, na skále nebo pod vývratem stromu 2-3 (1-5) mláďata. Přicházejí na svět od konce dubna do začátku června a brzy se pokryjí světlou skvrnitou srstí. Prohlédnou po více než 2 týdnech a matka je kojí 2-3 měsíce. Zůstávají s ní až do období říje, pohlavně dospívají po 2-3 letech. Rys se dožívá 14-17 let, v zajetí až 25 let. Jako vrcholový predátor nemá žádného přirozeného nepřítele, z hlediska ochrany představuje značný problém pytláctví. Zvláště chráněný (silně ohrožený) druh a celoročně hájený druh zvěře.
rozšíření v ČR :2 - vzácný až velmi vzácný
hmotnost těla (G) :17-36 kg
délka těla (LC) :86-113 cm
délka ocasu (LCd) :17-21 cm
délka zadního chodidla : (LTp)20-26 cm
výška ušního boltce (LA) :8-10 cm
délka předloktí (LAt) :-
výška ušního víčka - tragu : (LT)-
výška v kohoutku (AC) :54-68 cm
poznámka :



Sponzor stránek