ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Savci  >  Sudokopytníci  >  Kamzík horský

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

ZVUKY ŽIVOČICHA

  • Je vyžadována vyšší verze FLASH PLAYERu.
      

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :3089.00
řád :Sudokopytníci
čeleď :Turovití
rod :Kamzík
druh :

Kamzík horský

vědecký název :Rupicapra rupicapra
výskyt :Jako vysokohorský druh obývá Abruzzy, Alpy, Tatry, Transylvánské Alpy, rumunské Karpaty a některá pohoří na Balkáně i v Malé Asii (populace z Kanteberského pohon, Pyrenejí a Apenin jsou nověji řazeny k jinému druhu - kamzíku středozemnímu, R. pyrenaica). Na několika dalších místech Evropy i světa (např. na Novém Zélandu a v Argentině) byl vysazen.
výskyt v ČR :Také u nás není původním druhem, v Lužických horách byl vysazen v r. 1907 a o pár let později i v Hrubém Jeseníku (1913-1914). Z uvedených oblastí se jednotlivě zatoulává i jinam (např. Králický Sněžník, Děčínská vrchovina, Českomoravská vrchovina). Neúspěšné pokusy o aklimatizaci proběhly v Krkonoších, na Křivoklátsku, Liberecku a Karlovarsku.
popis :Má silnou svalnatou postavu přibližně velikosti kozy domácí s menší klínovitou hlavou a krátkým ocasem. Obě pohlaví nosí vzpřímené, na koncích hákovitě zahnuté rohy o délce 10-20 cm, podle přírůstkových zón na růžcích lze přibližně určovat stáří zvířat. Krátká letní srst bývá převážně rezavohnědá, pouze nohy jsou tmavší a na hlavě je nápadná kresba s běložlutými pruhy na čele a na lících. V zimě převládá hnědočerné až černé zbarvení se světlým břichem. Na hřbetě a na zadku vyrůstají prodloužené chlupy, které se při vzrušení vztyčují; jsou vyhledávanou loveckou trofejí jako tzv. kamzicí vous (nepocházejí tedy z brady). Na hlavě má nápadnou tmavou masku na světlém (žlutém až bílém) podkladu, obřitek je nažloutlý. Pohlavní dvojtvárnost se ve velikosti ani zbarvení příliš výrazně neprojevuje, jen růžky bývají u samic menší a méně zahnuté.
způsob života :Pravým životním prostředím kamzíků jsou horské louky a skalnaté terény (u nás v Hrubém Jeseníku), v nižších polohách se přizpůsobili i k životu v lesním prostředí (Lužické hory). Samice se sdružují s mláďaty do tlup až o 30 kusech, starší samci žijí samotářsky nebo v menších skupinách. Mnohdy podniká i delší přesuny podle sezóny (v zimě sestupuje k horní hranici lesa), při nepříznivém počasí, častém vyrušování, v době kladení mláďat nebo i za potravou. Na pastvu vychází přes den a jídelníček zahrnuje hlavně přízemní druhy rostlin a letorosty horských dřevin, v zimě se spokojí se suchými zbytky trav, lišejníky a jehličím. Nejčastěji se ozývá výstražným hvízdáním, které vzniká vyfouknutím vzduchu nozdrami. Říje začíná v listopadu a trvá téměř do konce prosince. V té době se zvyšuje i činnost zvláštních pachových žláz, umístěných v zátylku za růžky - jejich výměšky otírají samci i samice o kosodřevinu, suché stonky rostlin nebo trsy trávy. Říji doprovázejí četné honičky a souboje samců, z nichž však jen málokteré končí vážnějším poraněním. Po 180-190 dnech březosti rodí samice na přelomu května a června v ústraní na nepřístupném místě obvykle 1 mládě. I ve složitém terénu je schopno matku následovat již asi 1-2 hodiny po porodu, ke stádu se společně připojí asi po 6-8 týdnech. Mláďata sají půl roku a ve dvou letech pohlavně dospívají. V přírodě se dožívá věku okolo 15-17 let. Lovný druh zvěře (doba lovu 1.10.-30.11.). Nejvíce kamzíků se u nás lovilo na přelomu 80. a 90. let 20. století (až přes 300 kusů/rok), nynější úlovky jsou podstatně nižší (pod 70 kusů/rok).
rozšíření v ČR :3 - méně běžný
hmotnost těla (G) :10-36 kg
délka těla (LC) :0,9-1 m
délka ocasu (LCd) :3-8 cm
délka zadního chodidla : (LTp)-
výška ušního boltce (LA) :10-12 cm
délka předloktí (LAt) :-
výška ušního víčka - tragu : (LT)-
výška v kohoutku (AC) :0,7-0,9 m
poznámka :



Sponzor stránek