ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Obojživelníci a plazi  >  Mloci  >  Mlok skvrnitý

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

Mlok skvrnitý

Mlok skvrnitý  Mlok skvrnitý  Mlok skvrnitý  

více fotografií

ZVUKY ŽIVOČICHA

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :5100.00
řád :Mloci
čeleď :Mlokovití
rod :Mlok
druh :

Mlok skvrnitý

vědecký název :Salamandra salamandra
výskyt :Na území ČR a SR se vyskytuje mozaikovitě nominální poddruh S. s. salamandra. Chybí v západní části Českomoravské vrchoviny a v bezlesých nížinách. Obývá vlhké listnaté a smíšené lesy středních poloh zejména bučiny, nejčastěji v 200-600 m n. m., ale objevuje se i v nížinách (min. 150 m n. m. - Hřensko) a horách (max. 1320 m n. m. - Velký Rozsutec). Nejčastěji se zdržuje v členitém terénu v blízkosti čistých lesních potůčků a tůní.
popis :U nás dosahuje velikosti do 20 cm. Hlava je široká, shora zploštělá s velkýma vystouplýma očima. Za očima jsou párové zduřeniny - příušní žlázy (parotidy). Válcovitý trup má na bocích příčné rýhy. Ocas je válcovitý, při kořeni nápadně zesílený a na konci tupě zakončený. Nemá kýly ani ploutevní lemy. Oba páry končetin jsou přibližně stejně dlouhé. Prsty nemají plovací blány ani kožní lemy. Kůže je leskle černá s výraznými ostře ohraničenými nepravidelnými žlutými nebo oranžovými výstražnými skvrnami (aposematické zbarvení), které mohou někdy na hřbetě splývat ve dva podélné pruhy (západoevropský poddruh S. s. terrestris). Světlé skvrny se vždy vyskytují na parotidách, horním očním víčku a svrchu na bázi končetin. Kožní žlázy, které produkují toxický sekret, vyúsťují na povrchu v podobě černých teček, dobře patrných na světlých skvrnách. Samci mají na rozdíl od samic relativně delší končetiny a prsty, jsou štíhlejší a mají velký a zduřelý kloakální val. Hnědavé až černohnědé larvy s typickým mramorováním dosahují velikosti 3-6 cm. Mají po stranách hlavy vnější peříčkovité žábry. Jsou vyvinuty oba páry končetin, které jsou shora při bázi světlejší. Ploutevní lem přechází z ocasu na hřbet a je vpředu ukončen asi v polovině trupu, zatímco u larev čolků dosahuje až nad ramenní kloub. Už u larev jsou někdy patrné příčné rýhy na bocích.
způsob života :Pozemní druh s noční aktivitou. Přes den a v suchém období se zdržuje pod kořeny stromů, kůrou pařezů, kameny a v norách hlodavců, skalních štěrbinách apod. Po dešti jej lze nalézt i ve dne. Je aktivní od III-IV do X-XI. Přezimuje často ve velkých skupinách v podzemních úkrytech, jako jsou jeskyně, štoly, sklepy, skalní rozsedliny, zemní díry aj. Mloci pohlavně dospívají ve věku 3-4 let a v přírodě se dožívají 20, v zajetí až 50 let. Rozmnožují se na souši nejčastěji od VII do X. Samec nesoucí samici na zádech, klade na zem balíček spermií (spermatofor), který samice sebere do kloakálního otvoru. Vývoj oplozeného vajíčka probíhá v pohlavních cestách samice a trvá řadu měsíců. V III-IV(V) následujícího nebo až dalšího roku samice klade do vody již dobře vyvinuté larvy (ještě ve vaječných obalech) - tzv. vejcoživorodost (ovoviviparie). K metamorfóze dochází v VIII-IX. Část larev metamorfuje až na jaře po přezimování. Mlok se živí výhradně suchozemskými bezobratlými. Potravou larev jsou vodní bezobratlí.
poznámka :
červený seznam v Evropě : -
ohrožení v ČR :so - Silně ohrožený



Sponzor stránek