ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Obojživelníci a plazi  >  Žáby  >  Blatnice skvrnitá

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

ZVUKY ŽIVOČICHA

  • Je vyžadována vyšší verze FLASH PLAYERu.
      

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :5200.00
řád :Žáby
čeleď :Blatnicovití
rod :Blatnice
druh :

Blatnice skvrnitá

vědecký název :Pelobates fuscus
výskyt :V ČR a SR je rozšířena mozaikovitě na vhodných stanovištích do 300-500 (max. 810) m n. m. Souvislejší výskyt zaznamenán v nížinách až pahorkatinách, zejména v rybničnatých oblastech. Výskyt je vázán na přítomnost hlubokých lehkých půd, především písčitých a hlinitopísčitých, příp. na místa se sypkým substrátem (naplaveniny).
popis :Žába s robustním tělem, dlouhým obvykle 4-6 cm (max. 8 cm). Velká zašpičatělá trojúhelníkovitá hlava má výrazné vyklenuté temeno. Velké vystouplé oči mají svislou zorničku a zlatavě žlutou černě síťovanou duhovku. Ušní bubínek chybí. Na zadních nohou je výrazný tuhý patní hrbol krytý rohovinou. Hladká kůže s nevýraznými drobnými hrbolky na bocích. Základní zbarvení je variabilní, od šedé do olivově hnědé barvy s nepravidelnými skvrnami tmavšími než základní barva, které mohou vytvářet mramorování nebo se mohou spojovat v protáhlé pruhy. Na bocích bývají někdy drobné červené tečky. Břišní strana je světle šedá až světle žlutá. Samec je znatelně menší než samice. V období rozmnožování má mezi bází přední končetiny a loktem oválnou zduřeninu. Pulci mají velké tělo, ale poměrně štíhlý ocas. Hřbetní ploutevní lem začíná za úrovní očí, směrem dozadu se až do středu ocasu nápadně zvyšuje, poté se zužuje a na konci se spolu s ventrálním lemem spojuje ve špičku. Dýchací otvor vyúsťuje na levém boku, řitní otvor leží v mediánní rovině naspodu při kořeni ocasu. Pulci dorůstají do 10 cm (max. 18 cm), zatímco čerstvě metamorfovaná žába měří 2,5-3,5 cm. Patří mezi největší pulce evropských žab.
způsob života :Vyhýbá se místům s tenkou vrstvou půdy nebo s těžkou jílovitou půdou. Ve dne žije skrytě zahrabaná až 1 m hluboko. Podobně přečkává i zimu. Zahrabává se pozpátku pomocí patních hrbolů. Žába s převážně noční aktivitou, začínající v III-V, ale za teplého a vlhkého počasí může být aktivní částečně i ve dne. K rozmnožování (IV-VI) volí spíše stálé menší a střední nádrže (rybníky, tůně, zatopené pískovny aj.). Obě pohlaví se ozývají tlumeným hlasem, vydávaným pod vodní hladinou. Hlas samce zní jako 3-4 rychle za sebou následující kvoknutí slepice. Před „pářením" samec dost dlouho sleduje samici, oba se pohybují přerušovaným plaváním. Vlastní „páření" probíhá v noci pod vodou, vždy pouze v párech. Samec drží samici za zadní končetiny. Samice namotává na ponořenou vegetaci víceřadý 1,5-2 cm široký provazec vajíček, jehož délka se pohybuje od 30 do 100 cm v závislosti na počtu vajíček ve snůšce. Růst pulců je rychlý, ale jejich vývoj pomalý. K metamorfóze dochází od konce VII do X, vzácně mohou pulci i přezimovat. Na souši se žáby pohybují výhradně za soumraku drobnými skoky, dokáží však vyskočit až 50 cm vysoko. Vyhýbají se lesům, ve vlhkém a travnatém prostředí se mohou vzdálit od vodní nádrže až stovky metrů. V nebezpečí se rychle zahrabávají. Vzácně vylučují kožní sekret páchnoucí po česneku. Aktivita končí už v IX. Žáby se živí různými bezobratlými, pulci jsou všežraví, v jejich potravě převažují řasy.
poznámka :
červený seznam v Evropě : -
ohrožení v ČR :ko - Kriticky ohrožený



Sponzor stránek