ENCYKLOPEDIE

Prirodainfo.cz  >  Encyklopedie >  Obojživelníci a plazi  >  Šupinatí  >  Užovka stromová

FOTOGRAFIE ŽIVOČICHA

ZVUKY ŽIVOČICHA

LOKALITY VÝSKYTU ŽIVOČICHA

ČLÁNKY

POZOROVÁNÍ ŽIVOČICHA

číslo :5903.00
řád :Šupinatí
čeleď :Užovkovití
rod :Užovka
druh :

Užovka stromová

vědecký název :Elaphe longissima
výskyt :Centrem rozšíření je jižní Evropa. Zatímco SR leží při severním okraji areálu, v ČR je výskyt ostrůvkovitý a není vždy jednoznačné, zda se jedná o reliktní výskyt, nebo o introdukci. V SR obývá teplé biotopy v pohořích na jihu a východě Slovenska (od Malých Karpat na západě až po Vihorlat na východě). Vyskytuje se však i v nížinách. V ČR tvoří v současnosti jen tři populace. Jediná izolovaná populace v Čechách žije na Karlovarsku v Poohří. Její původ je nejasný. Na Moravě žije užovka stromová v Bílých Karpatech v kontaktu s trenčínskou populací na Slovensku. Populace v Podyjí na Znojemsku je asi pozůstatkem původně souvislejšího rozšíření. Další nálezy z jiných lokalit v ČR jsou většinou staršího data a nebyly v posledních letech potvrzeny. U novějších nálezů je sporné, zda se jedná o zbytky kdysi existujících populací, nebo o náhodné nálezy vypuštěných jedinců (např. na Brněnsku). Užovka stromová, zvaná též Aeskulapova, preferuje stanoviště nedaleko od vody, obvykle v nadmořských výškách 300-600 m (max. 720 v ČR a přes 900 m v SR). Vyhledává osluněné lesní okraje, kamenité a křovinaté svahy, lesní mýtiny, řídké lesíky, zarostlé vinice, zpustlé sady, rozvaliny budov i půdy budov a kůlny. Bývá nalézána také v příkopech a kamenitých náspech silnic a železnic, ve starém zdivu, na skalkách v zahrádkách, na skládkách, hnojištích, v hromadách dřeva atd. Vyžaduje členitý terén, vyhýbá se otevřené málo strukturované krajině a rozsáhlým lesům. Ke kladení vajec potřebuje stromové dutiny vyplněné trouchem nebo kupy tlejícího materiálu (kompost, hnojiště).
popis :U nás dosahuje délky 1-1,5 m (max. 1,8 m v ČR, 2,15 m v SR). Hlava je protáhle eliptická, nezřetelně odlišena od trupu. Oko má světle hnědou duhovku. Šupiny jsou hladké, jen u starých jedinců mohou být v zadní části mírně kýlnaté. Po stranách břicha má užovka stromová výrazné hrany sloužící ke šplhání po kmenech stromů. Hřbetní strana je olivová, hnědá až načernalá. Šupiny ve střední části hřbetu mají bílý okraj. Bílá barva někdy vytváří podélné linie nebo síťovanou kresbu. Břicho je bělavé až medově žluté. U mladších jedinců je na horní straně krku párová žlutavá poloměsíčitá skvrna a přes oko se táhne k ústnímu koutku tmavý proužek. Oba znaky jsou ale u starých jedinců málo zřetelné. Samci mají delší a štíhlejší ocas než samice.
způsob života :Málo plachý terestrický had s denní aktivitou, dobře šplhá. Zimuje ve skalních štěrbinách, norách hlodavců, v hnojištích, sklepích, rozvalinách apod. Sezónní aktivita začíná až koncem IV nebo začátkem V. Souboje samců a následné páření probíhají v V-VI. V období VII-VIII klade samička nejčastěji 5-10 (vzácně přes 20) bílých různě velkých vajec; inkubace trvá okolo 2 měsíců a v IX až počátkem X se líhnou mláďata dlouhá 20-35 cm. Dospívá ve 3 letech a dožívá se i přes 25 let. Mláďata se živí mladými ještěrkami, dospělí hadi pak drobnými zemními savci, příležitostně i ptáky a jejich vejci.
poznámka :
červený seznam v Evropě :V - Ohrožený / Zranitelný
ohrožení v ČR :ko - Kriticky ohrožený



Sponzor stránek