Prirodainfo.cz  >  Články  > Hnízdění rybáka bahenního

Hnízdění rybáka bahenního

Hnízdění rybáka bahenního
přečteno 12133x 20.07.2007

Prokázané a zdokumentované hnízdění vzácného rybáka bahenního. Troufám si tvrdit, že nikde jinde na internetu v ČR nenajdete takhle rozsáhlou kolekci dokumentující hnízdění rybáka bahenního v ČR.


Začalo to nevinně jedním podvečerním telefonátem. Volal filmař Enrico Gombala, že v PR Štěpán u Ostravy místní ornitologové sledují zahnízdění rybáka bahenního a obrátili se na něho se žádostí o zdokumentování tohoto raritního hnízdění. Jelikož rybák si postavil hnízdo na kotvici plovoucí ve vzdálenosti přes 100m tak to bylo nereálné pro získání záznamu v odpovídající kvalitě.

S Enricem jsme spolupracovali již na více akcích při filmování např. konipasa horského v přírodním hnízdišti, kulíška nejmenšího na Morávce u dutiny, kterého v zimě našel Daniel Křenek během monitoringu, nebo pěnice černohlavé na náletovém javorku těsně u turistické stezky. Požádal mě zda bych se na to "podíval" a nějak to zkusil.

Tohle byla příležitost jak prověřit maskovací fotovor. Následující den jsem se tam rozjel.

Na lokalitu jsem dorazil během dopoledne. Krása. Na hladině živo a ve vzdáleném rákosí bylo slyšet hlasy více druhů kachen, lysky, slípky, potápky malé, husy velké a občas i volávky popelavé. Kolem rezervace vede docela frekventovaná cyklostezka tak některé ptačí druhy nejsou moc plaché.

Hned na uvítanou šlo krásně pozorovat mládě potápky roháče.

Ale kde je ten rybák bahenní? Netrvalo dlouho a už letěl kolem hráze a občas střemhlavým letem ulovil rybku a odnášel ji na hnízdo. No nazdar to hnízdo je přes 100m na vodní hladině uprostřed rozlehlé plochy kotvice plovoucí na jih od hráze. Absolutně nevhodné pro jakékoliv fotografování ze břehu.

Jak to udělat - nepoškodit ohroženou kotvici a dostat se blíž k rybákovi, který má na hladině dokonalý přehled. Na tu dálku nebylo hnízdo s mladými holým okem vůbec vidět. Chvíli jsem ho pozoroval abych se ujistil, že přistává pořád na stejném místě a začala tvrdá práce.

Už při vstupu do vody přiletěl rybák a začal útočít na hlavu. Rychle jsem vlezl do fotovoru a počkal až se uklidní a odletí. Pohyb ve vodě byl hodně náročný systémem "přískokem v před". Jeden z páru zůstával u hnízda a druhý lovil. Občas se vystřídali. Pohybovat se v před šlo jenom po malých metrových úsecích jelikož bylo potřeba čekat až ten jeden lovící z páru odletí na vzdálenější hladinu jinak při pohybu krytu byl dost nervózní a pořád ho lítal prověřovat. Taky bylo potřeba velice šetrně a ohleduplně projít porostem ohrožené kotvice. A nesmím zapomenout na ty pichlavé semena kotvice a to množství kousavých ploštic na porostech.

Mohu všechny ubezpečit, že jsem si byl naprosto vědom v jak vzácném porostu se pohybuji a jak vzácný a raritní druh se snažím zdokumentovat. Ve vodě jsem byl 7 hodin a z toho 2,5 hodiny jsem se k rybákovi přibližoval na vzdálenost cca 7m od hnízda. Jak jsem na místě zjistil fotografování bylo stíženo tím, že ten druhý z páru měl funkci slunečníku a chránil 3mladé  5-6 denní rybáky před sluníčkem. Tudíž fotografovat se muselo z bočním sluncem aby mladé bylo vidět pod rodičem.

Ze břehu to vypadalo, že si hnízdo postavili přímo na kotvici plovoucí, ale po přiblížení bylo vidět v tom místě pár stébel trávy a tudíž v tomto místě muselo být velice mělko, nebo byl pod vodou nějaký utopený kmen a postavené hnízdo z trávy bylo těsně vyvýšenénad hladinou. Jsem jednoznačně přesvědčen, že za hnízděním rybáka bahenního na hladině v PR Štěpán je suché počasí a velice nízká vodní hladina, což jsem si ověřil i u cyklistů, kteří si hned povšimli snížené hladiny. Pro zachování hnízdiště v jiných letech za zvýšené hladiny bych doporučoval v tom místě do porostu kotvice ukotvit plovoucí desku nenasákavého styroporu.

Během fotografování jsem pozoroval i krmení, které bylo buď malými rybkami nebo vážkami. Fotografie jsou umístěné za sebou v pořadí jak jsem je fotil z dálky až po vzdálenost cca 7m a jsou v odpovídajícím rozlišení pro umístění do knížek, časopisů nebo i na plakát. Fotografií mám více, ale jsou to pouze verze jednotlivých fotek. Fotografie rád poskytnu všem spolkům, ochranářským společnostem i státním správám životního prostředí jako dokumentaci výskytu.

Určitě se budu snažit toto hnízdění zdokumentovat i s odrostlejšími mláďaty.

Tato potápka černokrká si postavila hnízdo asi 20m od rybáka bahenního taky uprostřed kotvice plovoucí, ale krytu nedůvěřovala a po přiblížení odplouvala. Tudíž ji nemám vyfocenou na hnízdě.

Lysky černé si z "nadávání" rybáků bahenních nic nedělaly a občas propluly i těsně kolem jejích hnízda.

Volavek popelavých vedle sebe lovilo 12!

 

Leszek Madzia

ŽIVOČICHOVÉ

LOKALITA

PR Štěpán
Děhylov
PR

Původní rybník a mokřady s tůněmi v nivě řeky Opavy, obklopené fragmenty lužních lesů jilmových doubrav a mokřadními olšinami.

Katastrální území: Děhylov, Martinov ve Slezsku
Výměra: 45,24 ha
Nadmořská výška: 212 – 215 m
Vyhlášeno: 1994, 1995

Chráněné území leží v široké a ploché nivě řeky Opavy. Mokřad je tvořen rozsáhlými porosty rákosin svazu Phragmition communis, prostoupenými plochami vysokých ostřic svazu Caricion gracilis, přecházejícími v mokrou louku svazu Alopecurion pratensisArrhenatherion. Okraje rákosin lemují bažinné vrbové křoviny svazu Salicion cinereae. Na hladině rybníka jsou hojná společenstva asociace Trapetum natantis s kotvicí plovoucí (Trapa natans), leknínem bělostným (Nymphaea candida), dále společenstva Salvinioe-Spirodeletum s kriticky ohroženou nepukalkou plovoucí (Salvinia natans) a stulíkem žlutým (Nuphar lutea). Břehy porůstá kosatec žlutý (Iris pseudacorus) a žabník trávolistý (Alisma gramineum). Na přilehlých loukách místy kvete prstnatec májový (Dactylorhiza majalis).

Mezi vodními organismy byl na lokalitě nalezen chrostík Tricholeiochiton fagessi, v České republice velmi vzácný. Průzkum vážek prokázal 21 druhů. Kvalitu vodního prostředí indikují rovněž obojživelníci, kterých tu žije 10 druhů, např. kriticky ohrožený čolek velký (Triturus cristatus), skokan ostronosý (Rana arvalis) a štíhlý (Rana dalmatina). Zoogeograficky významná je užovka podplamatá (Natrix tessellata), která obývá rybník a jeho okolí spolu s dalšími 3 druhy plazů. Druhově pestrá ornitofauna zahrnuje na 160 druhů, z toho 86 hnízdících. Patří k nim např. kriticky ohrožený bukáček malý (Ixobrychus minutus) a vodouš rudonohý (Tringa totanus), silně ohrožené druhy čírka modrá (Anas querquedula), lžičák pestrý (Anas clypeata), chřástal kropenatý (Porzana porzana) a bekasina otavní (Gallinago gallinago). Rybník je významnou zastávkou vodního ptactva na jarních a podzimních tazích.

zpět na články nahoru